Gotický hrad Fryštát v Karviné/Gotické město Fryštát

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Město Fryštát rychle rostlo do velikosti a významu. Jeho hlavní městská část byla obehnána zdí a příkopem. Ze strany od Těšína se do města vházelo Horní branou, která byla opatřena vysokou věží a ze směru od Bohumína a Ratiboře se do města vcházelo Dolní branou, která byla bez věže. Město protínala Slezská obchodní stezka, po které denně cestovali kupci z daleka a ve Fryštátě prodávali orientální zboží, a naoplátku nakupovali výrobky fryštátských řemeslníků. Především látky, kůži a zboží zdejších hrnčířů. Toto zboží pak kupci prodávali zase v jiných městech na stezce, především ve Vratislavi, ale i ve městech až u Baltského a Severního moře, či na druhé straně v Orientu. Jak město bohatlo, měšťanů přibývalo. Zakrátko se stavěly domy i za branami města a tak za Fryštátem vznikly dvě předměstí. Za Horní branou, podél obchodní silnice, se až k Vydmuchovu táhlo Horní předměstí a pod Dolní bránou směrem k hradu a na území v podhradí bylo založeno Dolní předměstí, kde se usídlili spíše chudší měšťané, jejichž řemeslem nejčastěji bylo bělení prádla. Proto se také Dolnímu předměstí začalo říkat Bělidlo. Dolní Předměstí se rychle rozrůstalo, proto sem byla přivedena voda z řeky Olše vybudováním jakéhosi přírodního kanálu, vedlejšího ramene řeky. Kanál se již dávno proměnil v říčku Mlýnku a jeho koryto se těsně dotýká jihozápadního úpatí návrší, na kterém je postaven Fryštátský hrad. V místě, kde je proud nejsilnější, byl také postaven mlýn.