Fortius redivivus/Předmluva vydavatele

Fortius redivivus
	Předmluva vydavatele	Fortius oživlý

Údaje o textu
Titulek:	Fortius redivivus
Autor:
Zdroj:	Citanka
Licence:	PD old 70

Ke konci března 1650 konáno bylo v Lešně shromáždění předních mužů bratrské církve z Polska, Pruska a Slezska. Z Uher se nedostavil nikdo. Na něm jednáno o situaci, která vznikla mezi válčícími stranami po sjednání míru vestfálského. Postavení Čechů bylo velmi smutné, neboť věděli, že přátelé němečtí a švédští je opustili a není naděje, že by i země české byly osvobozeny od jha habsburského. Uherští Čeští bratří zvláštním přípisem žádali, aby je někdo z církve navštívil a výslovně jmenovali J. A. Komenského, jehož neviděli již 25 let. V tomto shromáždění rozhodlo pro myšlenku vyslati Komenského k Bratřím, do Uher i psaní Zikmunda Rákoczyho, provázené dopisem rektora potockého Jana Tolnaie, jenž byl po mnoho let přítelem Hartlibovým v Anglii. Rákoczy zval Komenského k poradám o správě škol a o snahách vševědných.

V době od velikonoc do svatodušních svátků procestoval Komenský horní Uhry, vyjednal svůj pobyt v Blatném Potoce, kamž se vrátil na určito na zimu téhož roku.

Založena tam pansofická škola, jež však vzrostla pouze na tři třídy a téměř neustále se na ní zápasilo s nevraživostí rektora Tolnaie i leností žactva.

Komenský pokusil se probuditi žactvo k větší píli r. 1652, dvěma traktáty stejného jména: De ratione studii od humanistů Fortia a Desideria Erasma.

První byl holandský humanista, vlastním jménem Ioachim van Sterk, zvaný Ioachimus Fortius Ringelbergius, narozený v Antverpách r. 1499. Byl profesorem filosofie a astronomie v Paříži, Orleánsu, Bruggách, Lyonu a Basileji. Zemřel asi r. 1536.

Druhý byl slavný humanista a přítel Fortiův Desiderius Erasmus Rotterdamský, narozený r. 1467, muž vážený a vyhledávaný vladaři světskými i duchovními, později nenáviděný katolíky i protestanty. Zemřel r. 1536.

Fortius napsal ke svým spisům úvodní studii: „De ratione studii“, v níž radí mladíku, aby pilně a svědomitě poslouchal, cvičil se a spisoval.

Erasmus napsal r. 1512 zvláštní spis: De ratione studii, v němž zdůrazniv dvoje vědění věcné i slovné, nabádá žáky k učení a cvičení.

Oba traktáty mnoho nepomohly u uherské mládeže, proto Komenský sám napsal novou knížku: Fortius redivivus, v níž znovu důkladně podporuje svůj výklad mnohými příklady, pobízí žactvo, učitelstvo, představené školy i školní dozorce k pilnější a svědomitější práci ve prospěch školy a učení.

Celek je rozdělen v 75 odstavců či paragrafů, v nichž Komenský vykládá:

§ 1. postup rady;

§ 2. popisuje stav školy v Blatném Potoce;

§ 3.vytýká hlavní příčinu špatného školského života;

§ 4.dělí celou práci ve tři otázky: co je škola, co lenost a jak ji zahnati;

§ 5. udává definici školy jako cvičiště práce;

§ 6. zamítá odvoditi název schola od řeckého scholé, t. j. prázdno;

§ 7. vykládá název ludi, t. j. hry;

§ 8. připisuje škole čestný titul trvalá dílna;

§ 9. nazývá školu dílnou světla;

§ 10. podrobně vysvětluje název dílna světla;

§ 11. názorným příkladem o Šalomounovi srovnává školu s uměním stavitelským;

§ 12. vidí ve škole stádo beránků božích;

§ 13. přisuzuje škole název štěpnice (lépe místo pro sadbu);

§ 14. také hodí se sem název lůžko roditelek;

§ 15. konečně sluje škola závodiště mus;

§ 16. tím ukázal důkladně, co je škola, a chce dále zkoumati dobrého učitele, žáka i správce školy;

§ 17. popisuje dobrého učitele;

§ 18. taktéž ukazuje dobrého žáka;

§ 19. konečně řadí sem svou sem svou představu dobrého správce školy;

§ 20. tak získává ve školách čilost a píli;

§ 21. než lituje, že málo je takových škol;

§ 22. všechno toto uchvacuje lenost; proto klade otázky:. co jest lenost, jak škodlivě a jak mocně se škol zmocnila?

§ 23. vykládá pojem lenosti;

§ 24. zobrazuje lenivou školu;

§ 25. líného učitele;

§ 26. líného ředitele;

§ 27. jak málo se ve škole probéře;

§ 28. píše o líném žáku;

§ 29. jenž má líné uši;

§ 30. líné oči;

§ 31. líný jazyk;

§ 32. líné ostatní smysly;

§ 33. loudavé ruce;

§ 34. líné tělo i duši;

§ 35. jenž provádí cvičení nesprávná, ba přímo škodlivá;

§ 36. konečně doplňuje řadu popisem líného školního dozorce;

§ 37. ptá se, jaký může býti za tohoto stavu učení výsledek?

§ 38. praví, že takové školy vydají špatné plody a nutno proto lenost zahnati docela;

§ 39. ukazuje význam slova zahnati;

§ 40. radí užíti vydatné moci;

§ 41. příkladem dotvrzuje, aby všichni přispěli svou pomocí;

§ 42. připomíná, že jsou to hlavně učitelé a teprve v druhé řádě žáci;

§ 43. rozšiřuje však řadu těch, jimž pomáhati sluší na dozorce, rodiče, vrchnosti církevní a světské;

§ 44. - 46. ukazuje, jak má učitel svou lenost zahnati;

§ 47. volá hanbu línému učiteli;

§ 48. příkladem o Diogenovi hrozí, jaký trest má stihnouti líného učitele;

§ 49. i citáty písma napomíná lenochy;

§ 50. naproti tomu staví výsledky svědomitého učitele; radí předně vyhnati žákům lenost svým vlastním příkladem;

§ 51. za druhé, pilným a častým cvičením;

§ 52. za třetí vlídným jednáním učitele se žáky;

§ 53. nařizuje žáků povinnost: sami lenost zahnati;

§ 54. odpovídá k otázce: co jest moudrým býti;

§ 55. slibuje mládeži štěstí a blaženost, bude-li pracovati;

§ 56. v nejhorší zatvrzelosti povoluje užíti prostředků kázeňských;

§ 57., 58. šest věcí žádá od školních správců;

§ 59. vyčítá pomoc rodičů;

§ 60. stálým zaměstnáním mládeže;

§ 61. srozmluvou s dětmi přesvědčiti se o prospěchu ve škole;

§ 62. spoukazuje na pomoc správců církví;

§ 63. sjak již vychází z jejich péče pastýřské;

§ 64. stouží po nějakém vynikajícím pracovníku;

§ 65. sstejně žádá pomoci vládců;

§ 66. sti mohou působiti svým příkladem;

§ 67. ssvou péčí o zřízení řádných škol;

§ 68. sochranou poctivých učitelů;

§ 69. sstýská si na lenost ve škole potocké;

§ 70. vypisuje výtky lenochů jeho methodě;

§ 71. jeho mluvnici;

§ 72. zatím co on se snaží zlepšiti pokrok škol;

§ 73. napomíná ty, jimž se nelíbí jeho horlivost;

§ 74. srovnává školu se závodem v běhu;

§ 75. konečně doufá, že i zde v Uhrách zasvitne nová čilejší práce, jež dá dobrou žeň.

Celý spisek je tedy rozdělen ve tři části; prvá (§§ 5.-22.) o škole, žácích, učitelích a správcích, druhá (§§ 23.-39.) o lenosti školy, žáků, učitelů a správců, třetí (od § 40.) jak lenost zahnati a stav škol napraviti.

Komenský ukazuje zde stav škol nejen v Uhrách, nýbrž i jinde a mnohé jeho názory jsou platny i podnes.

Tiskem vydán byl Fortius redivivus po prvé r. 1652 v Blatném Potoce, potom ve sbírce: Opera didactica omnia, III., dále, jen zčásti v druhém zpracování Atria, v Norimberce r. 1659.

Do češtiny přeložen F. J. Zoubkem: Jak lenivost ze škol vypuditi r. 1872. Německý překlad Jul. Beegera a J. Leutbechera: Wiederbelebter Fortius oder über die Vertreibung der Trägheit aus den Schulen z r. 1874 a 1875.