Encyklopedie Britannica 1911/Bell, Alexander Melville

Encyklopedie Britannica 1911
Bell, Alexander Graham	Bell, Alexander Melville	Bell, Andrew

Údaje o textu
Titulek:	Bell, Alexander Melville
Autor:	neuveden
Zdroj:	Encyklopedie Britannica 1911
Licence:	PD origin
Licence překlad:	CC BY-SA 3.0
Související na Wikidatech: Alexander Melville Bell

Bell, Alexander Melville (1819-1905), americký pedagog, narozen 1. března 1819 v Edinburghu ve Skotsku. Studoval pod vedením svého otce Alexandra Bella, autority pro fonetiku a vadný řečový projev, a stal se jeho hlavním asistentem. Od roku 1843 do roku 1865 přednášel deklamaci na univerzitě v Edinburghu, a v letech 1865 až 1870 na Londýnské univerzitě. V roce 1868, a znovu v roce 1870 a 1871, přednášel na kurzu v Lowell Institute v Bostonu. V roce 1870 se stal přednášejícím filologie na Queen’s College, v Kingstonu, v Ontariu; a v roce 1881 se přestěhoval do Washingtonu, D.C., kde se věnoval výuce hluchých ortoepickou metodou „viditelné řeči“, ve které abecední znaky vlastního vynálezu byly grafickými diagramy pozic a pohybů mluvidel. Měl vysoké postavení jako autorita ve fyziologické fonetice (v.t.) a byl autor četných prací o ortoepii, deklamaci a vzdělávání, včetně Steno-Phonography (1852); Letters and Sounds (1858); The Standard Elocutionist (1860); Principles of Speech and Dictionary of Sounds (1863); Visible Speech: The Science of Universal Alphabetics (1867); Sounds and their Relations (1881); Lectures on Phonetics (1885); A Popular Manual of Visible Speech and Vocal Physiology (1889); World English: the Universal Language (1888); The Science of Speech (1897); The Fundamentals of Elocution (1899).

_{Viz John Hitz, Alexander Melville Bell (Washington, 1906).}