Elektřina, vládkyně světa/Úvod

Elektřina, vládkyně světa
Slovo k čtenáři	Úvod	Faradeyova indukce

Údaje o textu
Titulek:	Úvod
Autor:	Josef Žuvníček
Zdroj:	Elektřina, vládkyně světa, str. 1-2 Národní knihovna České republiky
Vydáno:	1928
Licence:	PD old 70

Je nesporné, že vládkyní světa a života na něm je dnes elektřina. Elektřinou svítíme, topíme, elektřinou jezdíme, slučujeme i rozlučujeme hmoty, jí mluvíme i posloucháme do dálky, byty a pokladny zabezpečujeme; elektřinou pohánějí řemeslníci i továrny své obráběcí stroje.

Je proto důležitá otázka, kdo ke všem těm rozmanitým účelům elektřinu dodává, kde a kterak se vyrábí.

Pro radiové přijímače lampové potřebují se jednak akumulátory ku žhavění vláken lamp, jednak baterie anodová. Naše žárovky v bytech rozsvěcují se proudem ze sítě, do které jej dodávají elektrárny. Ale již zde stojíme u rozdílu v pramenech elektřiny. Kdežto galvanické články v anodové baterii skutečně elektřinu vyrábějí tím, že se jejich zinek slučuje s kyselinou salmiaku, akumulátory elektřiny nevyrábějí; jsou toliko vhodnými zásobárnami elektřiny. A když zásoba elektřiny z akumulátoru je vyčerpána, nutno jej znovu elektřinou zásobiti, znovu jej nabíti.

Galvanické články se nenabíjejí. Pravém je řadíme mezi generátory, které slučováním elektřinu vyrábějí, produkují. Ale jejich výrobní schopnost netrvá dlouho. Zinek nebo salmiak se slučováním spotřebuje, voda, ve které je salmiak rozpuštěn, časem vyschne, nebo jiná ještě příčina „život“ baterie ukončí. Trvání anodek se počítá jen na měsíce.

V dílnách našich živnostníků přibývá stále víc a více elektromotorů. Jsou to elektrické stroje, jichž pohyblivá část — rotor se rozběhne, roztočí tehdy, když ze sítě zavedeme do nich elektrický proud. Slouží k pohonu strojů obráběcích i mnohonásobně jinak. Ani elektromotory tedy elektřiny nevyrábějí; ony elektřinou pracují, do nich se elektřina přivádí. Generátory elektřiny proto nejsou.

Síly ve službách práce jmenujeme energiemi. Mluvíme proto o energii vodní, elektrické, o energii páry, výbušných směsí, větru. Velké množství strojů pracuje otáčením — energií mechanickou.

Lze tedy vyráběti elektřinu energií chemickou, slučováním na př. v galvanických článcích, nebo energií mechanickou, jak je tomu u školních elektrik i jinak.