Dvouhlavý orel…

Údaje o textu
Titulek:	Dvouhlavý orel…
Autor:	Antonín Klášterský
Zdroj:	Národní listy, roč. 58. č. 119. s. 1 Národní knihovna České republiky
Vydáno:	31. 10. 1918
Licence:	PD old 70

Dvouhlavý orle, černý kletý ptáku,
jenž tolik set let držel jsi nás v spárech,
nás v tváře bil, v hruď kloval, záští v zraku,
nám maso z těla trhal v zloby žárech

a jazyk z úst rval, do prachu nás tiskl,
nás černým křídlem vznésti chtěl’s a zhubit,
ó slyšíš, jak lid radostně si výskl?
Ne, neslyšíš — jsi ubit, ubit, ubit!

Hle, voják, jejž hnal’s na krvavé jatky,
tvůj rob, jenž chvěl se hladem jen a mrazem,
za muka svá i dětí svých i matky
ti smutnou ránu dal a strh’ tě na zem.

Již nebudeš nás děsit svojí mocí,
krev pít nám, našim bohatstvím se chlubit,
svobody slunce krýt nám křídel nocí,
nás drásat, ne — jsi ubit, ubit, ubit!

Dal se sokolem v zápas jsi se dravý,
svět celý díval na půtku se vaší —
a pad’ jsi, pad’ jsi, i přes dvě své hlavy,
co sokol volně k oblaku se vznáší!