Duch Německa/Slitovník

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Slitovník
Autor: Friedrich Gottlieb Klopstock
Zdroj: Duch Německa: výbor z německé poesie. Překlad Karel Dostál-Lutinov. V Praze: Tiskem a nákladem Českoslovanské akc. tiskárny, 1917. 145 s. Světové obzory; č. 5-9. S. 6-7.
Dostupné online.
Vydáno: 1917
Licence: PD old 70
Překlad: Karel Dostál-Lutinov
Licence překlad: PD old 70

O, obdivování, Boží obdivování,
má blaženosti!
Ne, když se jen obdivuje,
duše se příliš málo vznáší!
Úžas! Úžas až k nebi vzlétající!
Nad tím, jenž nekonečný jest!
Ó ty všech blažeností nejvyšší,
zalej celou mou duši
proudem svého svatého ohně!
A nech ji, ty blaženosti,
jak často a jak vysoko konečná může
vzplápotat vytrženími!

Tys by! Ty jsi! Ty budeš! Ty jsi!
Jak mám si Tě myslit?
Má duše stojí tiše, nedosahujíc!
Otče! Otče! Tak nech má duše Tebe myslí,
tak nech Tě cítí mé srdce! blábolí můj ret!
Otče! Otče! Otče!
Padejte, klanějte se, nebesa nebes!
Jest vaším otcem!
I naším otcem!
Ó vy, kdož jednou s bydliteli nebes
užasnete!

Procházejte zkoumajíce tímto labyrintem rozkoše,
neboť Jehova mluví!
Mluví sic rachotným hromem též,
letícím vichrem i laškovným vánkem,

ale přístupnější, trvalejší
mluvou lidí.
Hrom doburácí, vichor odhučí,
vánek odvěje:
S dlouhými věky proudí dále řeč lidí
a každý okamžik hlásá,
co Jehova mluvil!

Jsem u hrobu ještě? Nebo již nad hrobem?
Podstoupil jsem už nebeský let?
Ó, slova věčného žití!
Takto praví Jehova:
Může-li se matka zapomnět nad kojencem svým,
aby se nesmilovala nad synem života svého?
A byť ona zapomněla se nad ním,
já nad tebou se nezapomenu!

Chvála, klanění a slzy radosti a věčný dík
za nesmrtelnost!
Vroucí, upřímný, srdečný dík
za nesmrtelnost!
Halleluja ve svatyni!
A za oponou
ve svatostánku Halleluja!

Neboť tak mluvil Jehova!
K nejhlubšímu žasnutí vrhni se na zem,
ó ty, jež nesmrtelná jsi,
požívej, ó duše, své blaženosti!
Neb takto mluvil Jehova!

Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917 - page 7 - ornament.png