Duch Německa/Ondřej Hofer

Duch Německa Max von Schenkendorf
Legenda velikonočních zvonů	Ondřej Hofer	Cedr

Údaje o textu
Titulek:	Ondřej Hofer
Autor:	Max von Schenkendorf
Zdroj:	Duch Německa: výbor z německé poesie. Překlad Karel Dostál-Lutinov. V Praze: Tiskem a nákladem Českoslovanské akc. tiskárny, 1917. 145 s. Světové obzory; č. 5-9. S. 135-136. Dostupné online.
Vydáno:	1917
Licence:	PD old 70
Překlad:	Karel Dostál-Lutinov
Licence překlad:	PD old 70

ONDŘEJ HOFER.

Fr. Max. Schenk von Schenkendorf.

Když se Hofer, z Passei táta,
šturmem vlomil do Inšpruku,
s hudbou uvítal jej chvátá
roj studentú v plesném hluku.
Ze škol v poledne se valí
s houslemi mu zahrát „vivat“,
aby jemu poctu vzdali,
hrdinské chtí písně zpívat.

Hrdina však velí z dálky:
„Složte housle! Ticho!“ praví,
„Bůh je vážný v době války,
a smrt hledá naše hlavy.
Nenechal jsem pro legraci
ženu, děti doma v pláči.
Jenom proto vrah se kácí,
že má cesta k nebi kráčí.

Růženec ať každý chytí,
toť mé housle nejmilejší.
Když se modlíc oko třpytí,
zjeví se v něm Nejsvětější.
Modlete se za mne tiše,
za císaře pána hlasně,
Bůh chraň vzácné rody říše!
toť mé nejdražší jsou básně.

Já kdy nemám! Světa Pánu
řekněte, jak věci stojí,
kolik mrtvých do hor, lánů
naseli jsme v krutém boji,
jak my bdíme, postíme se,
a jak mnoho chrabrých střelců
nestřílí už, nesměje se —
zbav nás Pán Bůh od vetřelců.“