Drobné povídky dějepisné/Z mládí slavného Rafaela

Drobné povídky dějepisné Josef Flekáček
Giotto, otec italského malířství	Z mládí slavného Rafaela	Karel Škréta, český Rafael

Údaje o textu
Titulek:	Z mládí slavného Rafaela
Autor:	Josef Flekáček
Zdroj:	FLEKÁČEK, Josef. Drobné povídky dějepisné. Praha: Alojs Hynek, 1890. s. 39–41. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Rafael Santi

Nejslavnější malíř, který kdy žil, byl Rafael Santi z Urbina.

Otec jeho byl též malíř, ale obyčejného druhu; nevynikal ničím zvláštním. Již jako malý chlapeček zaměstnával se Rafael štětcem a barvami, jak to u otce byl viděl. Ba, když mu bylo asi deset roků, počal na stěně otcovského domku malovati Marii Pannu s děťátkem, či jak v Italii říkají Madonnu. Z celého Urbina chodili se zvědaví dívat na tuto práci útlého dítěte; a zněl jeden hlas chvály, že Madonna desetiletého Rafaela jest práce obdivuhodná a překrásná. Sám starý Santi, uzřev malbu chlapcovu, zavrtěl hlavou a pravil manželce své:

„Již vidím, že chlapec umí mnohem více nežli já. Již ho věru nenaučím ničemu. Bude třeba, bych se postaral o jiného učitele.“

Matka s radostí svolila a starý dodal:

„Zítra za svítání půjdu do Perugie a poprosím slavného Petra, aby hocha vzal do učení.“

Starý Santi mínil totiž Petra Perugina, široko daleko známého slovutného malíře. Nedočkavě pospíchal do Perugie, ale nenalezl mistra doma. Čekal tak dlouho, až přišel, a nemálo se zaradoval, když mu Petr řekl, aby jen chlapce přivedl. Hned druhého dne byl Rafael v Perugii.

Santi vyvinoval se velice rychle. Ač byl Perugino mistr proslulý, za krátkou dobu dostihl jej Rafael tak, že malby obou nebylo lze rozeznati.

Z prvních prací jeho ihned proslul Ukřižovaný Spasitel mezi dvěma anděly, Svatá rodina, Zasnoubení Panny Marie, zvlažte pak Korunování Madonny. Slavné tyto malby vykonal Rafael mezi 15. a 18. rokem věku svého.

Když maloval v Sieně v chrámu, doslechl, že znamenité práce malířů Leonardiho a Michelangiola (Mikelandžola) vystaveny jsou ve Florencii. Ani nedokončiv práci v Sieně počatou, pospíchal nesen jsa nadšenou touhou do Florencie; tam viděl díla slavných mistrů, obrazy Giotta a Cimabue a přemnohá jiných malířů — bylať tehdy Florencie na vrcholu své slávy a moci, a seznámil se i s umělci jinými, což mělo veliký účin v jeho vnímavou povahu. Tam vymaloval opět překrásnou Madonnu s dítětem; obraz ten jest až dosud ve Florencii.