Dr. Václav Šamánek

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Dr. Václav Šamánek
Autor: Ferdinand Menčík
Zdroj: Kalendář Čechů vídeňských na rok 1894. Ročník III. Vídeň : Klub rakouských národností, 1893. s. 73. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Související články ve Wikipedii:
Václav Šamánek

Od delšího času zaznívá jméno Šamánkovo po celých vlastech českých a všude budí obdiv energie, s jakou jediná osoba dovedla toho, že český živel v Liberci soustředil se k samostatné jsoucnosti, jakož i odvaha, s jakou mužně proti nástrahám nepřátelským čelil. Všecky národní ústavy liberecké pojí se k jménu tomuto, česká obecná škola i Matiční, česká škola pokračovací, Česká beseda, která již na vlastní dům se zmohla, český Sokol, podpůrný spolek „Karolina Světlá“ a j. Všude byl dr. Šamánek hybnou silou, která massy lidu českého dovedla nadchnouti, že uchopily se prostředků možných, aby jazyk v tomto uzavřeném území zachovaly. Známo jest, jakých příkoří nejen Čechové, nýbrž i sám dr. Šamánek zažil a mnohdy i v nebezpečenství života byl, že ho jen vlastní jeho přítomnosť ducha ochránila.

Dr. Václav Šamánek narodil se 23. října 1846. v Miloticích na Moravě. Studoval na gymnasiu v Novém Městě Vídeňském, a potom lékařství na josefínské akademii ve Vídni, kde r. 1872. na doktora byl povýšen. Jako nadlékař vstoupil do vojska, a dostal se do Prahy, odkudž již r. 1873. byl do Liberce přeložen. Teprve v Praze začal blíže seznamovati se s řečí českou, kterou v cizině pozapomenul, a přilnul k ní tak, že stal se z něho největší podpůrce vychování jazykem mateřským. Proto také, hned jak roku 1880. z vojska vystoupil, počal v Liberci, kde rozsáhlou praxi lékařskou provozoval, starati se o to, aby Čechům v Liberci dostalo se školy české. S jakým výsledkem setkalo se jeho jednání, víme všichni. Také známo jest, že v Severočeské jednotě, ve spolku, jenž podporovati má českou menšinu hmotně i mravné, jak místopředseda dr. Šamánek platně působil.

Neníť tudíž divu, že osobnosť Šamánkova stala se jaksi představou Čecha, dobývajícího sobě práv svých neúmorně; a proto nabídnut mu mandát do říšské rady. Dne 31. května zvolen byl za poslance za Nové město Pražské, který kdysi dr. Rieger a po něm dr. Trojan měli, a nyní, co tyto řádky píšeme, nabízí se mu mandát do sněmu za Mladou Boleslav, kde poslancoval dr. Mattuš.

Výsledky dr. Šamánka v národním směru k tomu stesku nás vedou, čeho massa lidu českého by se byla dodělala, kdyby v jejím čele stál muž, který by si s takovou neohrožeností počínal. Kde jde o zájmy všeobecné, přestává u nadšence všecek ohled na sebe, neboť známo, že pevnosti se dobývají jen se ztrátou na životě a na jmění, kterážto ztráta neváží nic v poměru k výsledku boje. My na podzim uvítáme dra. Šamánka ve Vídni, jsouce toho vědomí, že třebas jen dočasný pobyt přivede také českou otázku ve Vídni do proudu.