Dopis z Příbrami

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Dopis z Příbrami
Autor: František Gellner
Zdroj: GELLNER, František. Spisy III. Drama, román, fejetony. Carpe diem. Brumovice, 2007, s. 246-247
Národní knihovna České republiky
Vydáno: 1904
Licence: PD old 70

Příbram je město nebeské. Nikde jinde není tolik chudoby ducha, dluhů a vší a podobných věcí, které otvírají brány rajské. Na hlavním náměstí je kostel, osm hospod, lékárna, zastavárna a policejní strážnice, celkem všecko, co dodává obci kulturního vzezření. V městě a okolí mnoho horníků, prý asi 2000. Celé davy jich potkávám, když jdu za svítání z hospody domů. Klepají dřevákama o dlažbu a pozdravují poníženě „zdař bůh!“ Jsou to buď sociální demokraté nebo křesťanští sociálové. Přivrženci těchto dvou stran liší se hlavně tím, že sociální demokraté náleží k straně sociálně-demokratické a křesťanští sociálové k straně křesťansko-sociální. Křesťansko-sociální strana má tu taky svůj spolek žen a dívek, o jejichž křesťanské lásce lze se snadno přesvědčit. Sociální demokraté v poslední době prohlásili boj zdraženému pivu. Ostatně člověk, který pije na dluh, nemůže o tuto akci jeviti hlubší zájem. Příbramské doly se nevyplácejí (kromě vyšších c. k. úředníků) nikomu, ani státu, ani dělnictvu. V tomto královském hornickém městě je taky vysoká škola hornická, báňská akademie, a to asi proto, aby se několik městských dcerek mohlo vdát za muže s dobrým postavením. (Myslím tím sociální postavení.) Když totiž báňský akademik učiní těhotnou dívku z lepší rodiny, tak si jí dost často vezme za ženu. Je-li to však holka z továrny, šička nebo služka, chodí se zbožný jinoch modlit na Svatou Horu, aby potratila. Řekl jsem již, že je Příbram město nebeské. Kromě toho jest i městem zázraků. Na Svatou Horu, která se vypíná nad městem, putují ročně statisíce poutníků. Napřed jdou kluci s křížkem a předříkávač, který odříkává dlouhý monolog. Za zády mu vřískaji baby, které mívají často i kalhoty. Jednotlivci, obtížení těžkými hříchy, lezou na Svatou Horu po kolenou. Když si při této příležitosti rozedrou kalhoty, pokropí jim je páter redemporista vodou ze zázračné studánky, a díry ihned zarostou. Pro toto lezení jsou zařízeny zvláštní schody, které jsou obezděny a kryty střechou, aby na ně nepršelo. Neboť i nejodpornější hříšník může dostati reumatismus do nohou. Vím to z vlastní zkušenosti. Když jsem viděl, jak se sta lidí kolem zázračné studánky tlačí, aby si nabrali vzácné tekutiny do svých lahví, nemohl jsem si vysvětliti, proč se neodeberou raději k prameni těchto zázraků, totiž k rybníčku, z něhož voda do studánky prosakuje. Nevěřím však, že by se z něho voda v sudech do studánky vozila, jako to ledakdo tvrdí. Zázraky se dějí nejenom v Příbrami, ale i v okolí. Jakási stará bába v Hluboši viděla ve snu pannu Marii, jak zakopala na mezi růženec. Bába růženec vykopala, a ihned putovalo sta poutníků do Hluboše. Na zázračném růženci byla vyražena značka firmy Reichner & Weil, která v tomto náboženském průmyslu pracuje. Značka na růženci se vysvětluje židovským původem Panny Marie. Neboť Židé drží, jak známo, vždycky dohromady.