Doma/Macoška

Doma Karel Václav Rais
Kalina	Macoška	Jaterník

Údaje o textu
Titulek:	Macoška
Autor:	Karel Václav Rais
Zdroj:	RAIS, Karel Václav. Doma. Nové Město nad Metují: Bohdan Böhm, 1884. s. 27–29. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Marie a Ivan malý
cupali do cizí dáli,
cestou tvrdou zaplakali:

„Tatíčku a milá máti,
jak nemáme zaplakati,
žalostivo naříkati.

Hrob vám dali lidé holý,
jsme tak sami v širém poli,
samota, ach, tolik bolí!

Vy si v zemi spíte zticha,
Marie a Jeník vzdýchá,
jak to trní v nožky píchá.

V bosé nožky trní bodá,
v srdcích malých nářek hlodá;
vašich rukou stokrát škoda!

Vašich rukou, vašich očí,
srdce div se nerozkočí,
slzy očí nerozmočí.

Jsme tak smutni, opuštěni,
všude bída zuby cení,
v hrudi lidské citu není.

Vy jste v nebi u Pánbíčka,
ó pošlete andělíčka,
ať nás také na vždy zhýčká.

Nelze, nelze jíti déle…“
Ulehli si do jetele,
chudým země lůžko stele.

Země máť se ve tmu boří,
na obloze hvězdic hoří,
co je písku v šírém moři.

Teď se jedna s nebe tratí,
je to sirých dětí máti,
ó musí jich zulíbati.

Dotkla se jich v tichém snění,
vtiskla jim dvé políbení,
již se tílka útlá mění.

Nožky v zem se zapustily,
tílka jedním stvolem byly
a z hlaviček kvítek milý.

Ve kvítek se hlavy tulí,
v půli modrý, žlutý v půli —
tak blaženě sedřímnuly.

Duše vlétly v rajské říše…
Macoška na jaře tiše
pod jetelem vůni dýše.