Přeskočit na obsah

Dni a noci/V dusné noci

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: V dusné noci
Autor: Jaroslav Vrchlický
Zdroj: VRCHLICKÝ, Jaroslav. Dni a noci. Praha : J. Otto, 1897. s. 54–55.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Jak těžký příkrov k zemi padá
kol vedro na pole a lada,
tma hvězdám zavázala oči,
dech noci palný je a parný
a ticho — jen žab jednotvárný
skřek hlučí lesa na úbočí.

Kdos obvazuje tepny země,
cos vane stromy ob čas temně,
ba slyším tajné zdroje vříti
a hřmíti, jak zbuzenou lávu;
zřím jiskry zapadati v trávu,
rty země zprahlé chtějí píti.

Pod lilkem v čilimníku, bezu
u staré zdi a podél jezu
se mouchy, můry točí v páry,
a velké svislé listy býlí
se svadlé k zemi v přítmí chýlí
a mají spících ropuch tvary.

Ta tíseň, jíž se všechno leká,
se mění náhle u člověka
na vášně osten, jenž ho bodá,
na neklid divný, jenž cos tuší
a žíly vrou a srdce buší,
sen prchá s víček, z duše shoda.

Vše křičí v dlouhé, parné bdění:
Jen objetí, jen políbení!
Dlaň vlhká dívčí ruku hledá,
co v dálce nebes ve hluboku
bouř děsná, první blesky v oku,
svou hlavu z temných mračen zvedá.