Dni a noci/Píšťala Panova

Dni a noci Jaroslav Vrchlický
V dílně přírody	Píšťala Panova	Život

Údaje o textu
Titulek:	Píšťala Panova
Autor:	Jaroslav Vrchlický
Zdroj:	VRCHLICKÝ, Jaroslav. Dni a noci. Praha : J. Otto, 1897. s. 105–107. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Šel stezkou jsem kol zkvětlých hlohů;
       Pan seděl na skále.
Já pravil k němu: Kozonohu,
       co máš v své píšťale?

On odpověděl: Sedmi zvuků
       v ní píseň zakletá,
ji zbudit v souzvuk, sem dej ruku,
       zkus, jsi-li poeta!

Zde dírka první a již na ni
       prst sklání chlupatý,
v té po kráse spí horování
       a vesna s poupaty.

V té druhé dřímá krása ženy
       a kouzlo nahých vnad,
jež sluncem zpit a roztoužený
       chytávám v sítí rád.

Té třetí dotknul se kdys retem
       sám velký Dionys,
z té vína hymnus letí světem
       a jeho synem ty’s!

Ve čtvrté dřímá pěvce pýcha
       a k trpaslíkům hněv,
do páté triumf jeho dýchá
       svůj vítězící zpěv.

A šestá, to jest velkolepý
       vesmíra děsný smích,
jímž schvácen sám i osud slepý
       se zmítá ve křečích.

A sedmý, který všecko víže:
       zem, moře vln i hvězd,
to vzdech, jímž hruď lne k hrudi blíže,
       to věčná láska jest!

A řek’ to, píšťalu mi hodil,
       já s úsměvem ji chyt’,
a písní příval kles’ mi v podíl,
       co rosy na pažit.

Však pověz ty mi, co ti zbude,
       když’s píšťalu mi dal?
Mně, blázínku, mně vesmír hude!
       A zmizel v šeru skal.

A od té doby slyším zněti,
       kam lačný skloním sluch,
ve vodě, trávě, zkvětlé sněti
       těch sedmi zvuků ruch.