Přeskočit na obsah

Dni a noci/Cestou ku přístavu

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Cestou ku přístavu
Autor: Jaroslav Vrchlický
Zdroj: VRCHLICKÝ, Jaroslav. Dni a noci. Praha : J. Otto, 1897. s. 181–182.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Před lety psal jsem „Poutí k Eldoradu“,
dnes v rozpomínkách ukláněje hlavu
jen s chvěním píšu „Cestou ku přístavu“
a s bázní sloku vedle sloky kladu.

Z té pouti, jíž je lidský život celý,
zas květů hrsť! — Kdo ucítí jich něhu?
Jak plavec od různých je nese břehů,
vím dobře, mnohé mezi nimi ztlely.

Neb cesta z duše, kde v tropické kráse
mi svítily, je k tvaru písně dlouhá,
bouř hrozí, citu mnohý škleb se rouhá,
svět v šeru tone, kde stál básník v jase.

Já neměl hladší nežli jiní dráhu,
já klidně kráčel v strádání a potu,
chuť láskou zachoval si ku životu
a z umění pil v žáru rosnou vláhu.

Já snad se mýlil jak sta jiných kolem,
já v mnohém bloudil, nejsem lepší jiných,
však večer žití v klidu, v stromech stinných
sám rád bych strávil s plesem svým i bolem.

Lhostejný k vřavě, dražší pouze druhu,
jen s nadějí, že všem přec lépe bude,
že zrní, jež jsem hodil, v květy chudé
přec vzklíčí vnuku v stopách mého pluhu.

Pak věčnosti zřít klidně ve záplavu,
až zahrne mne jako velké moře…
Ó malé plesy, touhy, sny a hoře!
A jste přec život cestou ku přístavu!