Dni a noci/Básníkům

Dni a noci Jaroslav Vrchlický
Dvojí touha	Básníkům	Na poslední stránku Hugovy knihy „Celá lyra“

Údaje o textu
Titulek:	Básníkům
Autor:	Jaroslav Vrchlický
Zdroj:	VRCHLICKÝ, Jaroslav. Dni a noci. Praha : J. Otto, 1897. s. 114–115. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Vždy nové, vždy svěží, jako když sněží
          s jabloně květů z jara,
ve klidu a boji písně se rojí,
          z lidských to ňader hárá.
Ať v plesu, ať v stesku vzplá v čarném lesku
          vždy srdce výheň stará!

Tvář často je kámen, v nitru však pramen
          perlí se, zpívá, tryská,
a houštím všech sporů, přes balvan vzdoru
          vzedme se, šumí, blýská,
a zpěvný ten strumen chvíli jen stlumen
          tká duhy na křoviska.

Ó nezhasíš žáru, ve vln těch sváru
          nestavíš žádných hrází!
Vždy je to jak s ptákem, nezlekán mrakem
          perly své nebem hází
a snět-li se zlomí, na jiné stromy
          pryč letí bez nesnází.

Ať večer, ať z jitra, dnes v dur a zítra
          píseň ta v mol se splétá,
teď doufá, pak jásá, teď v boj se kasá,
          teď růží hrstě metá,
přemítá a váží stojíc na stráži,
          kde lidskosti strom zkvétá.

Ať plný plod zralý, lístek ať malý
          se stromu toho padne,
vše píseň v klín chytá, ze všeho splítá
          šperk, který neuvadne,
v šíp ostrý ková plamenná slova
          ve chabé srdce, zrádné!

Ó bratři, jimž přáno, zřít v lidstva ráno,
          je vás co ptáků v lese!
Co ňadra vám stačí, písní svou ptačí
          jásejte vstříc mu v plese!
Kdož ví, zda Bůh v hmotě při vaší notě
          přec v odvet neozve se?