Dlouhý lovec/Závěr

Dlouhý lovec Alberto Vojtěch Frič
Bitva o fazendu	Závěr

Údaje o textu
Titulek:	Závěr
Autor:	Alberto Vojtěch Frič
Krátký popis:	doslov k románu Dlouhý lovec
Zdroj:	[1]
Vydáno:	Praha: SNDK, 1968
Licence:	PD old 70

Mám vyprávět dál?

Mám psát o tom, jak se několika Riograndským podařilo ještě před útokem vytratit se z fazendy, jak prorazili nepozorovaně kruhem obléhatelů a podnikli útok na opuštěnou ves Nalike?

Mám psát o tom, že našli ve vsi jen raněného Akapama a Očopanu, která neutekla do lesů, protože nechtěla opustit svého manžela?

Mám psát o tom, že navrátivší se Indiáni našli Očopanu naraženou zaživa na kůl, že ji našli jen natolik živou, aby jim mohla prozradit, kdo zákeřně zavraždil raněného a kdo umučil ji? Mám psát, že se Alvaro docela rozhněval na své dobré duchy, že se ho zlí duchové úplně zmocnili a že se přidal k těm, kteří pronásledovali zločince propuštěné z fazendy? Nebo o tom, že žádný z nich se nikde neobjevil — snad jen supové by o nich mohli povídat?

Či o tom, že jak Alvaro, tak několik vojáků, kterým dal velitel dovolenou a tajný pokyn, vrátili se smutní, mlčenliví a že ani veliteli přes přísný rozkaz nechtěli vyprávět o tom, co dělali na jihu, když se pustili po stopě vrahů?

Nebo dokonce o tom, jak jsem se sešel s Josém Fernandesem a několika jinými Indiány v městě Corumbá, kam si dojeli pro kosti Nauvilja, zemřelého v nemocnici — otráveného, aby je dovezli na hřbitov v Orlích horách?

Myslím, že toho není třeba. To už je příliš drastický zásah „civilizovaných“ lidí do dějů divočiny a to by se ani nehodilo pro tvoje nervy, čtenáři, i když je to pravda.

A. V. F.