Devátá vlna/Střevíčky

Devátá vlna Viktor Dyk
24. XII.	Střevíčky	Odraz západu

Údaje o textu
Titulek:	Střevíčky
Autor:	Viktor Dyk
Zdroj:	Devátá vlna, Moravská zemská knihovna v Brně
Vydáno:	Fr. Lukavský, Česká Třebová, 1931
Licence:	PD old 70

Střevíčky červené, titěrné.
Nic na nich nebylo příšerné,
neměly parfum hřbitovní,
neuchozené, zánovní.
Vykramařil jsem je a přines’ matce.
Pohlédla na ně od své práce
a řekla tichými, měkkými slovy:
„Jsou po tvém bratříčkovi.“

Nějaký ostych ústa zavázal,
nic nemluvil jsem, nic se netázal.
Moc pocítil jsem Neznámé.
Zklame-li vše, ta nezklame!
___
Co bylo záhadné, známé je.
Z dálky Smrt na nás se usměje,
má půvab věcí vzdálených,
má svod jak nepoznaný hřích.
Pak krok za krokem jde však blíž,
podstatu její uvidíš.

Stojí tu strnulá, nepohnutá,
stojí tu jasná, nutná, krutá.
Netřeba, aby krásu tobě lhala.
Smrt se zkonkretisovala.