Devátá vlna/Při zprávě o smrti básníkově

Devátá vlna Viktor Dyk
V ten smutný zimní den…	Při zprávě o smrti básníkově	Kraj básníkův

Údaje o textu
Titulek:	Při zprávě o smrti básníkově
Autor:	Viktor Dyk
Zdroj:	Devátá vlna, Moravská zemská knihovna v Brně
Vydáno:	Fr. Lukavský, Česká Třebová, 1931
Licence:	PD old 70

V kavárně hotelu a v časné době ranní,
kdy obsazeny jen tři čtyři stolky,
obchodní cestující při snídani
své obchody kdy přetřásli a holky,
za rána chladného, ve všedním shonu
vzal žurnál jsem a čet o Vašem skonu.

Se smrtí spicí hovoří i bdící.
Nás jinam vedli nevidění vůdci.
Svým snem, svým duchem vším lze prostě říci,
my byli dokonalí protichůdci.
Vzdáleni sobě šli jsme mezi lidmi,
Vy v barvách hýřící a já v nich střídmý.

Snad vidíš z dálky, co ti blízkost skrývá,
přes Acheron snad jasněji se patři.
Devátá vlna vše, co bylo, smývá.
Odcizí život, ale smrt nás sbratří.
Snad protichůdce může lépe chápat,
svítáni, kterým slavně hoři západ!

Pontifikální gesto je mi cizí,
a přec se hlásí v sychravém tom ránu
bratrství duchů. Kde byl člověk cizí,
dvě různé cesty přece vedly k Pánu.
Váš vznosný verš, má uzavřenost strohá —
ať každý slaví svými slovy Boha!

Chlad chrámu vznítí k nekonečné tužbě:
Cti ticho po skončené bohoslužbě!