Den štěstí/Ona

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Ona
Autor: Bohdan Kaminský
Zdroj: Kaminský, Bohdan. Den štěstí: verše erotické 1883-1885. Praha: J. Otto, 1890. S. 8-9.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Ona.[editovat]

Do mých bludných cest
— nevím jak to vše je —
náhle kdosi leje
tichou záři hvězd.
Jak vše bylo, nevím, —
leč v tom oku děvím
tolik lásky jest.

Ona — jak to říc’?
ona má mne ráda,
co mne tíží, hádá
nad mou knihou sníc,
plní moji duši
a v života hluši
s láskou jde mi vstříc.

Odkud já ji znám,
kdybych ptal se snivý, —
nevím. V naše nivy
zkad jde jaro k nám?
Přišla, je tu u mne,
jasní sny mé dumné,
leje záři tam.

Tázán řeknu hned:
snů má plnou hlavu,
chodí do ústavu,
je jí šestnáct let —
a jak krásna jesti!
Je to moje štěstí,
celičký můj svět.

Jaký o tom spor?
Je to dítě malé,
láskou velké ale,
ve všem všudy vzor.
Hle, to ona: to je
potěšení moje,
to můj šotek z hor.