Den štěstí/Ona

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Ona
Autor: Bohdan Kaminský
Zdroj: Kaminský, Bohdan. Den štěstí: verše erotické 1883-1885. Praha: J. Otto, 1890. S. 8-9.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Ona.[editovat]

Do mých bludných cest
 — nevím jak to vše je —
 náhle kdosi leje
 tichou záři hvězd.
 Jak vše bylo, nevím, —
 leč v tom oku děvím
 tolik lásky jest.

 Ona — jak to říc’?
 ona má mne ráda,
 co mne tíží, hádá
 nad mou knihou sníc,
 plní moji duši
 a v života hluši
 s láskou jde mi vstříc.

 Odkud já ji znám,
 kdybych ptal se snivý, —
 nevím. V naše nivy
 zkad jde jaro k nám?
 Přišla, je tu u mne,
 jasní sny mé dumné,
 leje záři tam.

 Tázán řeknu hned:
 snů má plnou hlavu,
 chodí do ústavu,
 je jí šestnáct let —
 a jak krásna jesti!
 Je to moje štěstí,
 celičký můj svět.

 Jaký o tom spor?
 Je to dítě malé,
 láskou velké ale,
 ve všem všudy vzor.
 Hle, to ona: to je
 potěšení moje,
 to můj šotek z hor.