Přeskočit na obsah

Den štěstí/Odkaz

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Odkaz
Autor: Bohdan Kaminský
Zdroj: Kaminský, Bohdan. Den štěstí: verše erotické 1883-1885. Praha: J. Otto, 1890. S. 32-33.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Odkaz.

[editovat]

Ó dítě, jestli drahá být
 můž’ tobě krůpěj rosy
 a to, oč tebe v dáli té
 kdos zmírající prosí,
 tož prosím, vezmi píseň tu
 i s krůpějí té rosy.

 A vím, už nikdy, nikdy víc
 se tady neshledáme,
 mně paprsk toho žití se
 na moři smutku láme
 a cítím, večer padá už
 a my se neshledáme.

 A nestisknem si ruku víc
 ni zde, ni nad hvězdami,
 mně jenom v duši bude plát
 ten drahý obraz známý,
 ta chvíle štěstí, zbloudilá
 teď kdesi nad hvězdami

 A rád bych tobě ještě dal
 cos na památku, drahá:
 své duše duši, srdce krev,
 jak mráz už na ně sahá,
 však tobě ještě čisté dám
 je na památku, drahá.

 A přijmi ještě naposled
 ten dlouhý pohled vroucí,
 jak v chvílích — zda si vzpomeneš? —
 kdy na tvém srdci tlouci
 mé ještě mohlo v souzvuku
 za dlouhý pohled vroucí.

 A přijmi všecky písně mé,
 jak z duše vyrostly mi,
 ať hřálo slunce lásky tvé,
 ať mráz té dlouhé zimy,
 ať z čisté rosy nadšení,
 či z krve vyrostly mi.

 A přijmi vše, co někdy v snách
 jsi na dně v srdci zřela,
 to požehnání poslední
 i lásky slova vřelá —
 mé štěstí dřív už vzala jsi,
 jak prvně jsi mne zřela.