Den štěstí/Čím je ta láska…

Den štěstí
Bez vyplnění	Čím je ta láska…	A teď už mdlý jsem

Údaje o textu
Titulek:	Čím je ta láska…
Autor:	Bohdan Kaminský
Zdroj:	Kaminský, Bohdan. Den štěstí: verše erotické 1883-1885. Praha: J. Otto, 1890. S. 44-45. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Čím je ta láska…[editovat]

Čím je ta láska v lidský život všední
a čím, když prchne, upomínka na ni,
víc nevím sám — v tom teskném zadumání
     se dnes jen chvěji před ní.

To jenom dech — a přec v to ostré hloží
byl květem jarním. Umdleného čela
to byla první růže rozechvělá
     a posvěcení boží.

Ah, jenom dech, nic víc. A přece stačí,
by po letech žár zašlý v oku vznítil,
by pak svou bídu dvakrát člověk cítil,
     když vzpomene si v pláči.

Den jediný. A bylo to jak sadem
květ nejkrásnější, který vždycky rádi
do upomínek ztraceného mládí
     ve zlaté listy kladem.

A jednou, až tu knihu rozevřeme,
jak bude nám, až ucítíme váti
z ní všecko to, co víc se nenavrátí
     v to prázdné srdce němé?

Čím budou nám ty zlaté, drahé listy
v té knize nudné, potrhané, kterou
zvem životem? — a čím v tu mlhu šerou
    hvězd prvních plápol čistý?

Čím bude nám ten úsměv drahých lící —
čím bude tobě, až svou dlaní hebkou
své první dítě zvedneš nad kolébkou,
    má píseň žalující?

A přec, než navždy hlava mdlá se složí,
nám zbude dost v ta žití lada bědná:
ten úsměv tobě, mně ta růže jedna,
    květ jeden v ostrém hloží.