Dekret presidenta o znárodnění soukromých pojišťoven

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
info
Údaje o textu
Titulek: Dekret presidenta republiky o znárodnění soukromých pojišťoven
Autor: president republiky
Právní oblast: dekret
Platnost: ČSR
Původní znění: 103/1945 Sb.
Zdroj: www.lexdata.cz
Účinnost od: 27.října 1945
Licence: PD CZ
Dekret presidenta republiky
ze dne 24. října 1945
o znárodnění soukromých pojišťoven.

K návrhu vlády a po dohodě se Slovenskou národní radou ustanovuji:

Oddíl I.
Úvodní ustanovení.

§ 1.

Dnem vyhlášení tohoto dekretu se znárodňuje zestátněním smluvní (soukromé) pojišťovnictví na území Československé republiky.

§ 2.

(1) Provozovati po živnostensku smluvní (soukromé) pojištění - včetně zajištění - na území Československé republiky jsou oprávněny pouze ústavy, které vyhovují ustanovením níže uvedeným.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nedotýká působnosti nositelů veřejnoprávního pojištění (zaopatření) sociálního podle platných předpisů.

Oddíl II.
Pojišťovny - národní podniky.

§ 3.

(1) Pojišťovny ustavené podle předpisů tohoto oddílu jsou jako národní podniky majetkem státu ve smyslu dalších ustanovení. Jsou samostatné právnické osoby. Ve své obchodní činnosti se řídí zásadami obchodního podnikání.

(2) Předpisy o zápisech do obchodního rejstříku, vztahující se na kupce jednotlivce, a předpisy o obchodních knihách a o prokuristech a obchodních zmocněncích platí obdobně i pro pojišťovny.

§ 4.

(1) Právní poměry pojišťoven upravují stanovy, které vydává a mění vláda ( § 10); stanovy (jejích změny vyhlašuje ministr financí v Úředním listě republiky Československé a prostřednictvím příslušného pověřence též v Úradnom vestníku.

(2) Stanovy obsahují zejména ustanovení:

a) o firmě pojišťovny a jejím sídle; ve firmě pojišťovny musí býti označení „národní podnik“,
b) o činnosti pojišťovny,
c) o působnosti a odpovědnosti představenstva a ředitelů pojišťovny,
d) o hospodaření pojišťovny,
e) o výši a dotaci fondů,
f) o podpisování za pojišťovnu a o vyhláškách pojišťovny,
g) o pobočných závodech.

(3) Fondům pojišťovny [odst. 2, písm. e)] se před jejich dotací z přebytků přidělí částky ve výši úroku z fondů při sazbě rovnající se průměrnému výnosu jmění pojišťovny. Částek, které mají býti takto přiděleny fondům, lze použíti ke krytí nákladů pojišťovny toliko se souhlasem Rady ( § 23), která o tom podá zprávu dozorčímu úřadu.

§ 5.

(1) Správu pojišťovny řídí a pojišťovnu navenek zastupuje představenstvo, skládající se z předsedy, místopředsedy a dalších tří až devíti členů.

(2) Předsedu a místopředsedu, jakož i dvě třetiny členů představenstva jmenuje ministr financí, na Slovensku v dohodě s příslušným pověřencem, na návrh Rady, při čemž jedna třetina členů budiž jmenována z řad pojistníků; byla-li takto jmenována právnická osoba, vysílá za sebe stálého zmocněnce. Zbývající třetinu členů představenstva volí zaměstnanci ze svého středu; volbu potvrzuje ministr financí, na Slovensku v dohodě s příslušným pověřencem.

(3) Členové představenstva mohou býti ministrem financí - na Slovensku v dohodě s příslušným pověřencem - kdykoliv odvoláni. Zemřel-li člen představenstva, vzdal-li se své funkce, nemůže-li ji po dobu delší šesti měsíců vykonávati nebo byl-li odvolán, budiž povolán nový člen podle zásad vyslovených v odstavci 2.

(4) Člen představenstva může býti jen československý státní příslušník, který má potřebné odborné vědomosti a zkušenosti. Nesmí vykonávati funkci ani činnost, která je v rozporu se zájmy pojišťovny.

(5) Předseda a místopředseda představenstva vykonávají do rukou ministra financí nebo jeho zástupce slib, že budou svědomitě plniti své povinnosti. Stejný slib vykonají členové představenstva do rukou jeho předsedy.

(6) Představenstvo je povinno spravovati pojišťovnu s péčí řádného hospodáře a jeho členové ručí za škodu, kterou způsobí porušením svých povinností.

(7) Funkce v představenstvu jsou čestné; za hotové výlohy vzešlé při jejich výkonu náleží náhrada podle stanov.

(8) Služební poměr zaměstnance pojišťovny, který je členem představenstva, nemůže býti po dobu této jeho funkce bez souhlasu podnikové (závodní) rady zrušen, leč z důvodů uvedených v § 34 zákona ze dne 11. července 1934, č. 154 Sb., o soukromých zaměstnancích.

(9) Podrobnosti upravují stanovy.

§ 6.

(1) Představenstvo ustanovuje potřebný počet ředitelů pojišťovny. Služební smlouvy s řediteli vyžadují ke své platnosti schválení Rady.

(2) Obor působnosti ředitelů i jejich vzájemný poměr vymezí stanovy.

(3) Ustanovení § 5, odst. 4 a 6 platí obdobně i pro ředitele.

§ 7.

(1) Revisi účetnictví pojišťovny provádějí tři revisoři účtů, určení Radou. Jim náleží též přezkoušeti účetní závěrku pojišťovny a podávati o ní představenstvu a Radě zprávu.

(2) Revisory účtů nemohou býti ani úředníci v činné službě, ani členové představenstva některé pojišťovny.

§ 8.

Na zaměstnance pojišťoven se vztahují příslušné předpisy o zaměstnancích v soukromoprávním poměru.

§ 9.

(1) Přebytků hospodaření jednotného odboru pojišťování proti škodám a úrazům se použije k dotaci fondů předepsaných stanovami; zbytkem nejméně však 20 % těchto přebytků, z poloviny připadá státu, z poloviny se použije pro všeobecně užitečné účely, zejména preventivního rázu, které po slyšení Rady určí ministr financí, na Slovensku též v dohodě s příslušným pověřencem, a vyhlásí v Úředním listě, na Slovensku prostřednictvím příslušného pověřence též v Úradnom vestníku. Přitom budiž přihlíženo k nebezpečím, proti nimž smlouvy sjednávané pojišťovnou v rámci tohoto odboru poskytují pojistnou ochranu.

(2) Pro přebytky hospodaření odboru pojišťování životního platí obdobně ustanovení odstavce 1, při čemž všeobecně užitečnými účely se rozumí především všestranná péče o zdraví pojistníků.

(3) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně též pro smluvní (soukromé) pojištění nemocenské.

(4) Podrobnosti o použití částek, věnovaných pro všeobecně užitečné účely, upraví a vyhlásí ministr financí podle ustanovení odstavce 1.

Oddíl III.
Formy znárodnění.

§ 10.

(1) Vláda učiní opatření potřebná k úpravě smluvního (soukromého) pojišťovnictví na území Československé republiky podle § § 3 až 9. Stane se tak na návrh, který podá ministr financí po slyšení Rady, na Slovensku též v dohodě s příslušným pověřencem. Úprava budiž provedena v době co nejkratší, nejdéle však do jednoho roku; zároveň budiž účelným soustředěním podstatně snížen počet ústavů provozujících pojištění.

(2) Při úpravě podle odstavce 1 buďtež utvořeny účelné a soběstačné hospodářské jednotky a budiž zachována kontinuita a dbáno potřeb jednotlivých zemí.

(3) Pokud nejde o případy, uvedené v § 14, odst. 2, nesmějí býti podstatně zhoršeny platy dosavadních zaměstnanců a poživatelů odpočivných a zaopatřovacích platů, na něž tyto osoby mají právní nárok.

(4) Mimo případy odstavce 1 lze zříditi novou pojišťovnu (národní podnik) pouze usnesením vlády na návrh, který podá ministr financí po slyšení Rady, na Slovensku též v dohodě s příslušným pověřencem. Totéž platí o splynutí nebo zrušení pojišťoven.

§ 11.

(1) Vláda určí, které menší vzájemně pojišťovací spolky podle oddílu E pojišťovacích regulativů (nařízení ministerstev ze dne 5. března 1896, č. 31 ř. z., a vládní nařízení ze dne 19. října 1922, č. 307 Sb.), jakož i které jiné ústavy, p rovozující podle platných předpisů pojišťování (zajišťování), jejichž činnost se vztahuje na omezený okruh osob nebo míst, mají býti vyňaty z opatření podle § 10, odst. 1. Stane se tak na návrh, který do jednoho měsíce po ustanovení Rady ( § 30) podá ministr financí po slyšení Rady, na Slovensku též v dohodě s příslušným pověřencem.

(2) Učiní-li vláda opatření podle odstavce 1, provede konečnou úpravu i tohoto úseku pojišťovnictví obdobně a v duchu ustanovení oddílů druhého, třetího a pátého tohoto dekretu. Stane se tak na návrh, který podá ministr financí po slyšení Rady, na Slovensku též v dohodě s příslušným pověřencem.

§ 12.

Opatření, k nimž došlo podle § § 10 nebo 11, vyhlásí ministr financí v Úředním listě, na Slovensku prostřednictvím příslušného pověřence též v Úradnom vestníku.

§ 13.

Veškerá práva vyplývající z vlastnictví akcií a zakladatelských listů akciových pojišťoven se sídlem na území Československé republiky zanikají. U vzájemných pojišťoven se zrušují práva a povinnosti pojistníků, vyplývající z jejich členského poměru.

§ 14.

(1) Opatření podle § § 10 a 11 určí práva a povinnosti, v které pojišťovna vstupuje.

(2) U závazků, které jsou hospodářsky neodůvodněny, počítajíc v to závazky ze služebních smluv, zaručujících zaměstnancům nepřiměřeně vysoké platy nebo zaopatřovací, odpočivné a jiné požitky nebo nároky na odbytné, může - na vyzvání dozorčího úřadu musí - se pojišťovna domáhati zrušení nebo jiné přiměřené úpravy. nedojde-li k dohodě, rozhodne rozhodčí soud. Ustanovení o něm budou dána zvláště.

(3) K rozvázání služebních smluv osob uvedených v odstavci 2 není třeba souhlasu úřadu ochrany práce.

§ 15.

(1) Pojišťovna může odporovati právním jednáním, která po 29. srpnu 1944 vykonal ústav, v jehož práva a závazky vstoupila pojišťovna, v úmyslu poškoditi nebo ztížiti znárodnění anebo zavléci ve svůj nebo v cizí prospěch své majetkové hodnoty.

(2) Odporovati lze do jednoho roku ode dne vyhlášky v Úředním listě ( § 12). Jinak platí obdobně ustanovení odpůrčího řádu, vydaného zákonem ze dne 27. března 1931, č. 64 Sb.

§ 16.

Dokud nebude u jednotlivého ústavu, provozujícího pojištění, provedena úprava podle § § 10 nebo 11, vykonávají dosavadní jeho orgány svou působnost obdobně podle tohoto dekretu.

Oddíl IV.
Vynětí.

§ 17.

Ustanovení § § 1 až 16 tohoto dekretu se nevztahují na První českou zajišťovací banku se sídlem v Praze.

Oddíl V.
Náhrada.

§ 18.

(1) Za majetkové újmy vzešlé znárodněním náleží náhrada, jejíž výši určí ministr financí.

(2) Vlastníkům akcií, na něž je rozvržen akciový kapitál tuzemské akciové pojišťovny, přísluší náhrada, vypočtená podle úředních cen aktiv a pasiv znárodněného ústavu, při čemž se nepřihlíží k hodnotě pojistného kmene ústavu a k majetku určenému pro sociální, dobročinné a podobné účely. Rozhodny jsou úřední ceny, jichž bylo použito při sestavování účetní závěrky ke dni 31. prosince 1944; není-li těchto cen, buďte tato aktiva a pasiva úředně odhadnuta.

(3) Vlastníkům podílů na zakládacích fondech tuzemských vzájemných pojišťoven náleží náhrada vypočtená podle částky zakládacího fondu v účetní závěrce ke dni 31. prosince 1944, snížené o eventuální ztrátu, pokud by pro ni nebylo úhrady v ostatních fondech pojišťovny.

(4) Ministr financí vyhlásí v případech odstavců 2 a 3 výši a druh náhrady v Úředním listě, na Slovensku prostřednictvím příslušného pověřence též v Úradnom vestníku.

§ 19.

(1) Náhrada se neposkytuje za akcie ( § 18 odst. 2) a za podíly na zakládacích fondech ( § 18, odst. 3), které v době faktického skončení okupace a nacistického nebo fašistického režimu nepochybně vlastnicky náležely, nebo které náleží osobám dále uvedeným:

a) Německé říši, Království maďarskému, osobám veřejného práva podle německého nebo maďarského práva, německé straně nacistické a politickým stranám maďarským a jiným útvarům, organisacím, podnikům, zařízením, osobním sdružením, fondům a účelovým jměním těchto režimů nebo s nimi souvisícím, jakož i jiným německým nebo maďarským právnickým osobám, nebo
b) osobám fysickým národnosti německé nebo maďarské s výjimkou osob, které prokáží, že zůstaly věrny Československé republice, nikdy se neprovinily proti národům českému a slovenskému a buď se činně zúčastnily boje za její osvobození nebo trpěly pod nacistickým nebo fašistickým terorem, nebo
c) osobám fysickým, který vyvíjely činnost směřující proti státní svrchovanosti, samostatnosti, celistvosti, demokraticko-republikánská státní formě, bezpečnosti a obraně Československé republiky, které k takové činnosti podněcovaly nebo jiné osoby svésti hleděly, záměrně podporovaly jakýmkoliv způsobem německé nebo maďarské okupanty v době zvýšeného ohrožení republiky ( § 18 dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech) nebo které nadržovaly germanisaci nebo maďarisaci na území Československé republiky nebo se chovaly nepřátelsky k Československé republice nebo k českému nebo slovenskému národu; jakož i osobám, které strpěly takovou činnost u osob spravujících jejich majetek nebo podnik.

(2) Ustanovení odstavce 1, písm. c) platí i pro osoby právnické, pokud lze fysickým osobám, které jsou jejich členy nebo podílníky na majetku nebo podniku (kapitálovým účastníkům), přičítati vinu na postupu orgánu zastupujícího právnickou osobu nebo pokud tyto osoby zanedbaly přiměřenou opatrnost při jeho volbě a dozoru naň.

(3) Nedostane-li se náhrady (odstavec 1) osobě právnické, přísluší poměrná část náhrady osobám na ní kapitálově zúčastněným, pokud nespadají pod ustanovení odstavců 1 nebo 2; přitom se hledí na účasti, které jsou pod národní správou, jako by náležely osobám státně spolehlivým.

(4) Náhrada za akcie nebo podíly, které náležely v době po 29. září 1938 osobám spadajícím pod ustanovení odstavců 1 nebo 2 a již jim nenáležejí, se neposkytuje nabyvateli, leč by neposkytnutí náhrady neodpovídalo zásadám slušnosti.

(5) Vláda může nařízením stanoviti, že se určitému okruhu osob, spadajících pod ustanovení odstavců 1 až 4, poskytuje náhrada zčásti nebo zcela.

(6) O tom, zda fysická nebo právnická osoba spadá pod ustanovení odstavců 1 nebo 2, rozhoduje ministr financí v dohodě s věcně příslušnými ministry, na Slovensku též v dohodě s věcně příslušnými pověřenci.

(7) Ustanovení předcházejících odstavců platí obdobně též o náhradě za majetkové újmy jiného druhu vzešlé znárodněním.

§ 20.

(1) Náhrada podle § 18 se poskytuje:

a) v cenných papírech,
b) v hotovosti,
c) v jiných hodnotách.

(2) Náhradovou službu provádí Fond znárodněného hospodářství, zřízený podle dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 100 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků (v dalším jen Fond).

(3) V případech § 18, odst. 2 a 3 je náhrada splatná do šesti měsíců od vyhlášení její výše a druhu v Úředním listě, v ostatních případech pak do šesti měsíců od doručení výměru, jímž ministr financí určí výši a druh náhrady.

(4) Pro řízení o náhradě platí ustanovení vládního nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správním řízení).

§ 21.

O použití náhrady, která se neposkytuje osobám uvedeným v § 19, rozhodne vláda.

§ 22.

(1) Svazkům územní nebo zájmové samosprávy, ústavům a korporacím, sloužícím výhradně veřejným účelům, jakož i ústavům lidového peněžnictví, které utrpí vážnou ztrátu při vypořádání svých majetkových zájmů a účastí na znárodněných ústavech, může vláda na návrh ministra financí učiněný v dohodě s věcně příslušnými ministry, na Slovensku též v dohodě s příslušnými pověřenci, poskytnouti mimo náhradu přiměřený příspěvek z prostředků Fondu. Na příspěvek není nárok.

(2) Za podmínek uvedených v předchozím odstavci lze obdobně poskytnouti příspěvky fysickým osobám, byla-li by utrpěnými ztrátami ohrožena jejich výživa nebo výživa osob, o které podle zákona nebo z mravní povinnosti pečují.

Oddíl VI.
Organisace pojišťovnictví.

§ 23.

(1) Za účelem jednotného vedení smluvního (soukromého) pojišťovnictví zřizuje se Pojišťovací rada - v dalším Rada - se sídlem v Praze.

(2) Rada je korporací veřejného práva; jest podřízena ministerstvu financí.

(3) Jednací řád Rady vydá a mění vláda na návrh ministra financí, učiněný v dohodě s příslušným pověřencem. Jedn ací řád (jeho změny) vyhlásí ministr financí v Úředním listě, na Slovensku prostřednictvím příslušného pověřence též v Úradnom vestníku.

(4) Na Slovensku vykonává Rada svoji působnost prostřednictvím Oblastní pojišťovací rady se sídlem v Bratislavě, která jest jí podřízena. Předpisy o složení Oblastní rady, o výkonu jejích funkcí, o příspěvcích a pod., budou upraveny jednacím řádem.

(5) Pojišťovnou se tu rozumí každé zařízení, provozující smluvní (soukromé) pojištění nebo zajištění na území Československé republiky a podléhající příslušnosti dozorčího úřadu.

§ 24.

(1) Úkolem Rady jest, pokud v tomto dekretu jí nejsou uloženy úkoly jiné:

a) pečovati o to, aby činnost pojišťoven v každém směru byla v souladu se zásadami řízeného hospodářství a se zájmy Československé republiky,
b) určovati zásady soutěže mezi pojišťovnami a vykonávati smírčí soudnictví mezi nimi,
c) zastupovati, hájiti a obstarávati jednotně společné zájmy pojišťoven,
d) podávati na dožádání posudky k osnovám všeobecných norem, upravujících smluvní (soukromé) pojišťovnictví nebo jeho se dotýkajících, jakož i z vlastního podnětu prostřednictvím dozorčího úřadu podávati náměty nové úpravy v tomto oboru,
e) podávati na dožádání soudům a veřejným orgánům posudku v oboru smluvního (soukromého) pojišťovnictví,
f) podporovati vědeckou činnost v tomto oboru a uveřejňovati odborná zpracování výsledků svých poznatků, po případě vydávati odborné časopisy,
g) pečovati o hospodárnost provozu pojišťoven a všestrannou úroveň jejich služby veřejnosti,
h) schvalovati výroční účty pojišťoven ( § 3), předkládané představenstvy, i usnesení představenstev o užití zisku nebo úhradě ztráty,
i) plniti jiné úkoly, které jí byly dozorčím úřadem svěřeny.

(2) Plníc úkoly podle odstavce 1, písm. a), b), g) může Rada vydávati pro pojišťovny závazné směrnice a příkazy.

§ 25.

(1) Předsedu Rady a pět místopředsedů jmenuje president republiky na návrh vlády.

(2) Členy Rady jmenuje vláda na návrh ministra financí, podaný:

a) po slyšení příslušných ministrů - po jednom zástupci ministerstev zahraničního obchodu, financí, průmyslu, zemědělství, vnitřního obchodu a pošt,
b) po slyšení politických stran - šest odborníků v národním hospodářství,
c) po slyšení podnikových (závodních) rad pojišťoven prostřednictvím jednotné odborové organisace - dvanáct odborníků prakticky činných v oboru smluvního (soukromého) pojištění.

(3) Předsedou a jedním z místopředsedů nebo dvěma místopředsedy musí býti Slováci. Rovněž dva z odborníků podle odstavce 2, písm. b) a čtyři z odborníků podle odstavce 2, písm. c) musí býti Slováci.

(4) Ustanovení § 5, odst. 4 platí obdobně i tu.

(5) Předsedu Oblastní pojišťovací rady, jeho dva náměstky a ostatní její členy jmenuje vláda na návrh, učiněný ministrem financí v dohodě s příslušným pověřencem.

(6) Funkce v Radě jest čestná a není slučitelná s členstvím v představenstvu pojišťovny. Členové, kteří mají trvalý pobyt mimo sídlo Rady, obdrží náhradu hotových výloh podle směrnic, které vydá ministerstvo financí.

(7) Vláda jmenuje na návrh ministra financí tři revisory účtů Rady z řad účetních odborníků.

(8) Rada podléhá dozoru ministerstva financí, které jej vykonává vládním komisařem podle předpisů jednacího řádu Rady.

§ 26.

(1) Běžné nebo neodkladné věci vyřizuje předsednictvo, složené z předsedy, místopředsedů, zástupce ministerstva financí a jednoho z členů Rady, zvoleného skupinou uvedenou v § 25, odst. 2, písm. c).

(2) Předseda nebo, je-li zaneprázdněn, místopředseda v pořadí předsedou určeném zastupuje Radu před soudem i mimo soud. Písemné projevy vůle Rady podepisují předseda nebo místopředseda a jeden člen předsednictva.

(3) Ke svým jednáním může Rada i předsednictvo přibrati znalce s hlasem poradním. Pro řešení zvláštních otázek nebo úkolů může Rada zříditi pracovní výbory. Funkce členů těchto výborů jest čestná.

(4) Podrobnosti o svolávání schůzí Rady a předsednictva, o usnášení, o činnosti pracovních výborů a revisorů účtů ( § 25) a pod. upravuje jednací řád.

§ 27.

(1) Předsednictvo sestaví rozpočet před počátkem správního roku a předkládá jej, stejně jako účetní závěrku za uplynulý správní rok, ministerstvu financí ke schválení.

(2) Výdaje Rady se hradí z příspěvků pojišťoven podle schváleného rozpočtu a z výnosu jejího jmění. Nedostačují-li tyto prostředky, může předsednictvo pojišťovnám uložiti (odstavec 1) mimořádné příspěvky. Dlužné nedoplatky se vymáhají politickou exekucí; vykonatelným exekučním titulem jest výkaz nedoplatků potvrzený předsedou Rady.

§ 28.

(1) Práce spojené s činností Rady a s plněním úkolů jí uložených obstarává kancelář, která se skládá z generálního tajemníka a jeho náměstka (náměstků) a potřebného počtu dalších zaměstnanců. Je-li generálním tajemníkem Čech, budiž jedním z náměstků Slovák.

(2) Služební poměry zaměstnanců Rady budou upraveny smlouvami.

§ 29.

(1) Členové Rady a jejího předsednictva, jakož i zaměstnanci Rady, znalci ( § 26, odst. 3) a revisoři účtů ( § § 7 a 25, odst. 7) jsou povinni postupovati při výkonu svého úřadu nestranně a zachovávati mlčenlivost o obchodních tajemstvích, o nichž se dověděli při výkonu své funkce.

(2) Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčeny povinnosti osob tam uvedených, plynoucí jim z tohoto dekretu nebo z předpisů na jeho podkladě vydaných.

§ 30.

(1) Ústřední svaz soukromého pojištění a hospodářské skupiny Ústředního svazu podle vládního nařízení ze dne 15. května 1941, č. 185 Sb., o povinné organisaci soukromého pojišťovnictví, se zrušují dnem ustavení Rady; ministr financí vyhlásí v Úředním listě, na Slovensku prostřednictvím příslušného pověřence též v Úradnom vestníku, den, který platí za den ustanovení Rady.

(2) Jmění Ústředního svazu a hospodářských skupin přechází na Radu. Do ustavení Rady vykonávají Ústřední svaz a hospodářské skupiny svou funkci v dosavadním rozsahu.

(3) K tvoření zájmových organisací pojišťoven ( § § 3, 11, odst. 2) podle předpisů spolkového práva jest třeba souhlasu dozorčího úřadu.

§ 31.

(1) Členy představenstva a ředitele pojišťovny, kteří úmyslně nebo z hrubé nedbalosti jednali proti závazným směrnicím a příkazům Rady ( § 24, odst. 2), může Rada potrestati pokutou do pěti set tisíc korun bez újmy stíhání podle oddílu sedmého tohoto dekretu.

(2) Do nálezu Rady lze do 15 dnů od jeho doručení podati odvolání u Rady k ministru financí, který rozhoduje s konečnou platností. Odvolání má odkladný účinek.

(3) Pořádkové pokuty se vymáhají politickou exekucí. Exekučním titulem jest nález Rady, jehož vykonatelnost potvrdil její předseda. Pokuty plynou do státní pokladny.

Oddíl VII.
Trestní ustanovení.

§ 32.

(1) Kdo se dopustí pletich v úmyslu, aby znárodnění pojišťovny zmařil nebo zvýšenou měrou ztížil, bude potrestán pro zločin těžkým žalářem od jednoho roku do pěti let a trestem na penězích do deseti milionů korun; v oboru působnosti trestního zákona, zák. čl. V. z r. 1878 vysloví soud zároveň ztrátu úřadu a dočasné odnětí politických práv.

(2) Kdo poruší některé ustanovení tohoto dekretu nebo nařízení podle něho vydaných, bude potrestán, nejde-li o čin soudně trestný, okresním národním výborem pro správní přestupek pokutou do pěti milionů korun nebo trestem na svobodě (vězením, uzamčením) do šesti měsíců nebo oběma těmito tresty; pro případ nedobytnosti pokuty vyměří se náhradní trest na svobodě podle míry zavinění do šesti měsíců. Uloží-li se oba tresty zároveň, nesmí trest na svobodě spolu s náhradním trestem za nedobytnou pokutu činiti více než šest měsíců.

(3) Pokuty připadají státu.

§ 33.

(1) Ukládati soud nebo okresní národní výbor pokutu zaměstnanci, zmocněnci, zástupci nebo jinému orgánu fysické nebo právnické osoby, při jejímž zastoupení byl čin trestný podle § 32 spáchán, může vysloviti, že tato osoba určí za pokutu rukou společnou a nerozdílnou.

(2) Tato osoba musí býti, je-li soudu (okresnímu národnímu výboru) známa, obeslána k jednání v první stolici a je oprávněna přednésti skutkové okolnosti, jež mohou míti význam pro posouzení věci, a činiti návrhy.

(3) Výrok o ručení je třeba pojmouti do rozsudku (trestního nálezu) a osoba tímto výrokem postižená má právo bráti jej v odpor odvoláním. V řízení pro soudně trestný čin může se veřejný žalobce odvolati také tehdy, nebyl-li takový výrok učiněn. O odvolání proti takovému výroku platí předpisy o odvolání proti výroku o trestu.

(4) Pokuty se vymáhají na osobě, jíž bylo ručení uloženo, podle všeobecných ustanovení platných o pokutách.

§ 34.

(1) Při odsouzení pro zločin podle § 32, odst. 1 nebo při odsouzení pro správní přestupek podle § 32, odst. 2 k trestu na svobodě nebo na penězích přesahujícímu jeden milion korun, uveřejní se rozsudek (trestní nález) v jednom nebo několika denních listech určených rozsudkem (trestním nálezem) na útraty odsouzeného.

(2) Soud (okresní národní výbor) stanoví zda mají býti uveřejněny i důvody rozsudku (trestního nálezu) nebo jejich podstatný obsah ve znění, které sám určí.

§ 35.

Přestupky tohoto dekretu se promlčují ve třech letech.

Oddíl VIII.
Závěrečná ustanovení.

§ 36.

(1) Předpisy o pojišťovnách ( § 23, odst. 5), pokud neodporují ustanoveném tohoto dekretu nebo předpisům. podle něho vydaným, zůstávají v platnosti. Nedotčena zůstávají zvláště ustanovení pojišťovacích regulativů o hospodaření pojišťoven, jakož i zákona ze dne 11. července 1934, č. 147 Sb., o zabezpečení nároků pojistníků v pojištění soukromém a o státním dozoru na soukromé pojišťovny.

(2) Použivatelnost vládního nařízení ze dne 15. května 1941, č. 185 Sb., o povinné organisaci soukromého pojišťovnictví, jakož i vyhlášky ministra vnitra ze dne 17. června 1941, č. 143 Úředního listu, o zřízení hospodářských skupin, se zrušuje dnem ustanovení Rady.

§ 37.

Pojišťovny ( § § 3, 11, odst. 2) podléhají daňové povinnosti podle předpisů o podnicích veřejně účtujících a poplatkové povinnosti podle poplatkového zákona s jeho změnami a doplňky (podle poplatkových pravidel) a platí poplatkový ekvivalent podle § 1, odst. 2, písm. a) zákona ze dne 8. dubna 1938, č. 76 Sb., o poplatkovém ekvivalentu.

§ 38.

Právní jednání písemnosti a úřední úkony potřebné k provedení tohoto dekretu jsou osvobozeny od daní, dávek a poplatků.

§ 39.

Vláda vydá nařízením podrobné předpisy k provedení tohoto dekretu.

§ 40

Tento dekret nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provedou jej všichni členové vlády.
Dr. Beneš v. r.
Fierlinger v. r.
David v. r.
Gottwald v. r.
Široký v. r.
Dr. Šrámek v. r.
Ursíny v. r.
Masaryk v. r.
gen. Svoboda v. r.
Dr. Ripka v. r.
Nosek v. r.
Dr. Šrobár v. r.
Dr. Nejedlý v. r.
Dr. Stránský v. r.
Kopecký v. r.
Laušman v. r.
Ďuriš v. r.
Dr. Pietor v. r.
gen. Hasal v. r.
Hála v. r.
Dr. Šoltész v. r.
Dr. Procházka v. r.
Majer v. r.
Dr. Clementis v. r.
gen. Dr. Ferjenčík v. r.
Lichner v. r.