Děvín, milý Děvín (1862)

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Děvín, milý Děvín
Autor: Ľudovít Štúr
Zdroj: Štúr.sk
Vydáno: Besídka čtenárská I, 1862, s. 287
Licence: PD old 70
Související: Děvín, milý Děvín (1838)

(nápěv Nitra, milá Nitra)

Děvín, milý Děvín, hrade osířalý,
povězže nám, kedy tvoje hradby stály?
„Moje hradby stály v časích Rastislava,
on byl mojím pánem, on Slovanstvu hlava.“
Děvín, milý Děvín, hrade osiřelý,
kdyže tu otcové naši sněmy měli?
„Vaši otcové tu sněmy držávali,
když si Slavimíra za ochránce vzali.“
Děvín, milý Děvín, hrade osamělý,
kedy na tvých hradbách korúhve se chvěly?
„Korúhve se chvěly v časích Svatopluka,
svalila je Němců a Maďarů ruka.
A od toho času i já ošedívám
od žele, když se v mé dávné říše dívám.
Hradby, moje slzy dolu mi padají,
ony mutnú sestru Moravu dělají.
Proto ona teče kalná do Dunaje,
já padám, mně rovně zapadají kraje.“
Děvín, milý Děvín, časy tvé zapadly,
na nás, volných otců syny, zlé připadly.