Dějiny práva na území republiky československé/§ 2. Název a vymezení předmětu

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Předmětem tohoto oboru jsou dějiny práva na území republiky československé, t. j. práva platného v oblasti dnešní republiky, jak se vyvíjelo od nejstarších dob až do převratu r. 1918. Jde tu tedy o dějiny práva platného v českém státu. Právo toto jest v základním svém rázu národním právem českým, t. j. právem českého národa. Postupem doby národní právo toto bylo sice zabarvováno vlivy cizími, zejména západními nicméně základ jeho zůstal vždycky český.

Předmět tento nepodává však dějiny veškerého práva neboli všech oborů práva plativšího na území republiky československé, nýbrž obmezuje se na dějiny práva státního v užším smyslu, tedy na dějiny ústavní. Jinými slovy na dějiny státního vývoje a státního zřízení, a dále na dějiny právních pramenů.

České právo, právě tak jako právo kteréhokoli jiného státu středověkého, se v jednom směru zásadně lišilo od práva státu moderního, totiž svou nejednotností. Kdežto v moderním státu jest veškero právo jednotné, t. j. platí. pokud zvláště není stanoveno něco jiného, pro všechny příslušníky státu bez rozdílu, právo české tuto vlastnost nemělo. V českém státu nebylo jednotného práva, naopak byl tu silný partikularism právní, t. j. neplatilo jedno právo pro všechny příslušníky státní, nýbrž pro určité třídy obyvatelstva a pro určité obory veřejného života platila práva zvláštní neboli partikulární: jiné právo platilo pro šlechtu, jiné pro příslušníky církve, jiné pro obyvatelstvo městské a opět jiné pro obyvatelstvo venkovské. Lišíme podle toho právo zemské, právo církevní, právo městské, právo vesnické, dále právo manské neboli lenní, právo horní, viničné atd.

Podle toho, co výše bylo uvedeno, můžeme obor dějin práva na území republiky československé vymeziti takto: jsou to dě­jiny státního vývoje a státního zřízení v oblasti republiky československé a dějiny právních pramenů republiky československé