Co víte o Židech?/Úvod

Co víte o Židech? Alois Kříž
	Úvod	Vycházíme z Palestiny

Údaje o textu
Titulek:	Úvod
Autor:	Alois Kříž
Zdroj:	Co víte o Židech? - Podle stejnojmenného cyklu politických přednášek Českého rozhlasu - Soubor přednášek stejnojmenného cyklu v rámci duchovního boje proti židovskému vlivu na českého člověka · Kříž, Alois - 1941 - 90 str. Orbis, 1941 Národně vzdělávací institut (PDF)
Licence:	PD old 70

ÚVOD

CO VÍTE O ŽIDECH?

Jak prostá je tato otázka! Řekli byste, že stejně prostá, jednoduchá bude i odpověď na ni. Ale zkusíte-li sami odpovídat, dojdete k bezpečnému závěru, že vaše znalosti — nedělejte si starostí, protože právě tak jako vy je na tom velká většina všech českých lidí — jsou jednak povrchní, jednak nedostatečné. A pak hlavně: skreslené!

Bylo v zájmu mocných našich demokratických vládců, aby veřejnost se na Židy dívala všemi možnými brýlemi, jen ne bez těchto brýlí mámení, prostým, jasně zaměřeným okem. Sloužili Židům. Dříve to zastírali, teď se o to už ani nesnaží. A proto v londýnském podzemí s příslušníky Judova pokolení vytvořili neodpovědnou společnost ztracenců, jako by se to rozumělo samozřejmě.

Je čas, kdy národ je ochoten věřit! Na štěstí má kádr národovců, kteří ho varovali a kteří chtěli, aby prohlédl, ještě za bývalého režimu. Tato skutečnost musí býti hodnocena nejvýše. Boj těchto národovců proti Židům se neopíral o plochou nenávist bez argumentů, nýbrž byl podložen hlubokým přesvědčením, že tento boj je nutný, nemá-li národní pospolitost stihnout katastrofální osud.

Židovstvo si vytvořilo z bolševického Ruska základnu k rozhodnému úderu na evropskou civilisaci a kulturu. Evropa měla ovšem být jen etapou na cestě za světovládou Davidovy hvězdy. Prozíravosti Vůdcově a síle německých zbraní lze děkovat — věřte, že takhle soudí stejně Nor, který po léta byl v hospodářském vleku Anglie, jako Francouz, který do nedávná v Němci spatřoval „dědičného nepřítele“ — že mezinárodní Žid je čím dále tím zřetelněji zatlačován k propasti, kterou připravoval těm druhým. A spadne do ní, bude v ní pohřben! Na poli duchovního zápolení je situace navlas stejná jako na poli meče. Nacionální socialismus svou tvůrčí převahou vyhlazuje a vyhladí židovský liberalismus.

A za tímto bojem se již nyní rýsují obrysy lepšího zítřka. I my v něm chceme stát na místě, které odpovídá naší tradici, geopolitickému postavení i schopnostem. Nesmíme však s sebou nést ani sebemenší zbytek starého dědictví. Se včerejškem se musíme vypořádat dokonale. Dnes! Nuže, vypořádáváme se s problémem židovským. Bolestné, ale zároveň poučné je konstatování, že iniciativa i v tomto směru vzešla z německých míst, když naši příslušní činitelé neukázali ani dost dobré vůle, ani rozhodnosti a odpovědnosti.

Širokým vrstvám chyběl jistý stupeň politické výchovy, než aby bylo možno mluviti o tom, že si řešení ve smyslu nových skutečností mohly vynutit tlakem zdola.

Český rozhlas přispěl na poli této výchovy svou hřivnou, zapojiv se do duchovního boje proti bolševismu cyklem „Čech nemůže být bolševikem“. V deseti týdnech bylo vysíláno celkem dvaadvacet přednášek, rozhovorů a reportáží, kterými byla naše veřejnost seznamována s podstatou bolševismu i výsledky jeho zhoubného vlivu a poznala tvář „ráje dělníků a sedláků“ z podání našich lidí, kteří tam s nadšením odjížděli a zlomeni se vraceli zpátky, z rozboru původních sovětských pramenů i z názorů předních našich novinářů.

Přirozeným pokračováním uvedeného cyklu je soustava pod názvem „Co víte o Židech?“ Židovská otázka je v něm probírána s jednotlivých hledisek — historického, rasového, sociálního, politického, právního i našeho, českého — a mimořádný zájem posluchačské obce, stejně jako zájem tisku, dokazují, že tato práce nalezla zasloužený ohlas.

Vzhledem k tomu, že bylo právě se strany veřejnosti projeveno opětovně přání, aby základní přednášky cyklu byly opakovány nebo jinak zveřejněny, bylo přikročeno k vydání ucelené a jednotně zaměřené publikace. Tato publikace si nečiní nároku na označení vědeckého či jiného díla podobné povahy. Jejím účelem je seznámit českého člověka s židovskou otázkou aspoň v hlavních rysech a podati mu tak pokud možná neskreslený obraz úžasného nebezpečí, které naň číhalo v podobě jedu z Judeje. A přispěti k zpevnění jeho postoje i kroku do nové, šťastnější budoucnosti!