Cesta z Království Českého do Benátek, odtud do země Svaté, země Judské a dále do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a Sv. Kateřiny v Pusté Arábii/Díl první/Kapitola 4.

Cesta z Království Českého do Benátek, odtud do země Svaté, země Judské a dále do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a Sv. Kateřiny v Pusté Arábii - Díl první Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
Kapitola 3.	Kapitola 4.	Kapitola 5.

Údaje o textu
Titulek:	Kapitola 4.
Autor:	Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
Zdroj:	[1] Národní knihovna České republiky
Vydáno:	Praha : Řivnáč, 1854
Licence:	PD old 70

O spravení sobě potřeb.

Přípravy na cestu.

Po vykonání těch věcí, spatřivše, co jsme pro krátkost času mohli, zase jsme do Padue se navrátili, abychom tam dle našeho s Benátským jedním zůstání poselství z Benátek očekávali. Přihodilo se nám pak až do 29. dne Července v Padui zůstati, kteréhožto dne (měvše naschvální z Benátek poselství) z Padue jsme vyjeli, a do Benátek v předešlou hospodu se vrátili. Druhého dne dali jsme sobě šaty poutnické šíti, a ty z sukna prostého šerého : předně sukni dlouhou na spůsob oděvu bratří řádu sv. Františka, kromě kápě zadu; klobouk prostý, též šerý; potom pás z provazův, a šaty pod soukenou sukní z plátna jednoduchého, nebíleného a dobře tlustého, co nejsprostněji býti mohlo, z té příčiny, abychom Turkům strany osob našich, a žebychom co v vlasti své měli, v nějaké domnění nepřišli. Též jsme sobě každý z nás truhlu obzvláštní udělati dali, do níž na zámek naše potravy a potřeby jsme zavírali, a na svrchu na ní místo lůže líhali. Nakoupili jsme zásoby od vína dobrého, v soudku malém, u nich barillo řečeném, mandlův, fíkův, rozinkův, sýra parmazonu, jazykův uzených atd., chleba dvakrát pečeného, biscot jménem, tak tvrdého, že jest na cestě náš tovaryš z říše Francouzské, tak suchý a nesmočený kousaje, jím sobě dva zuby do kořene vylomil. A pro tu příčinu tvrdý a dvakrát pečený na lodí a do pevností se brává, že jsa dobře vypečený a suchý, neplesniví, ale několik let v své dobrotě trvati může. A přes to když na lodích na vodě člověk vlhkostí mnohých, jako flusův, rýmy atd. nabude, tím suchým chlebem s mnohým prospěchem zdraví je, suší a přemáhá; čemuž podobného dobrého v knihách lékařských mnohoby se najíti mohlo. To když jsme sobě spravili, dali jsme se ptáti po hospodách, zdaliby kdo více touž cestu s námi do země Svaté předsevzíti úmysl měl. Nebo těchto časův již v Benátkách toho obyčeje není, aby každého roku v jistém času, totižto na den těla božího a brzo po témž svátku, obecní i obzvláštní lodí, jedna, dvě i více naschvále do Jerusaléma, samých poutníkův plné, jezditi měly: z těch příčin, že rozmnoživši se zase náboženství pod obojí v mnohých zemích, vroucná horlivost putování k místům svatým uhasla i přestala, tak že jich málo, aby náklad plavby lodí na tak dalekou cestu vynahraditi mohli, do Benátek přicházelo a přichází; a tak nyní každý, jak může a se hodí, buďto upřímo aneb do příležících a okolních zemí, když pro kupectví lodí se vypravují, vystrojiti se hleděti musí; a ne aby se mnohého, jako předešle na sta, tovaryšstva v Benátkách shledalo a naschválními lodími jelo. Podlé čehož přišlo i nám dosti pracně v tak velikém městě tovaryše cesty vyhledati, až jsme vždy pět jich se vyptali; z nichž jeden byl z stavu rytířského, jménem Sig. Antonio Donato, maje doma nedaleko od Mediolánu manželku i dítky; jiní pak čtyři byli z městského stavu, jeden Francouz, druhý Nizozemec, třetí z města Štraspurku a čtvrtý z města Hba. S těmi seznámivše se, radu jsme drželi o všech věcech předsevzetí našeho, zvláště pak strany patrona lodí, s kterým jsme jeti měli, co bychom s ním jednati a smlouvati chtěli; což jsme také časně spravovali, a s patronem jednali, zdaliby nás do Cypru na své lodí vzíti a ke stravě přijíti chtěl, zač a jakým spůsobem. Ve všem pěkně s ním smluvivše, od stravy i plavby po třidceti zlatých korunách až do Cypru od osoby jemu dáti majíc, a on nám zase proti tomu v rozličných výmínkách a článcích se zavázal (což vše pro krátkost pomíjím): tu na jiném nebylo, nežli do lodí se vypraviti a s prvním větrem na moře vydati.