Cesta do Itálie/Neápolské náměstí, ulice, palácy, ustavy
Cesta do Itálie Matěj Milota Zdirad Polák | ||
Chrámové | Neápolské náměstí, ulice, palácy, ustavy | Povaha Neapolitánů |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Cesta do Itálie |
Podtitulek: | Neápolské náměstí, ulice, palácy, ustavy |
Autor: | Matěj Milota Zdirad Polák |
Zdroj: | http://texty.citanka.cz/ Národní knihovna České republiky |
Vydáno: | 1820 - 1822 |
Licence: | PD old 70 |
Ač se domové zdejší římským v způsobnosti a nádhernosti rovnati nemohou, přece sem tam mezi nimi pěkné nalezáme. Jejich bezstřeší, které z hlíny pouzzolské jako mlat se tvoří, a výhled jejich orientálský nejprv příchozím do oka padá.
Okna všecka jsou spolu dveřmi a žádné z nich bez pavláčky není. Větším dílem čtvero nebo patero poschodí počítají a z terasu jejich jest pěkný výhled, nač obyvatelé mnoho drží. K tomu se nahoře květiny všeliké a zeleniny zachovávají; sem a tam vinné loubí besídky obtáčí, voda se prejští a v těchto vonných nadvětrných zahradách pod plachtami míle se svačí a uvečer mezi gitarníky, když chládek z moře vyvinutý obešel město, libě se tam přebývá.
Za dne, zvlášť v létě ženstvo na pavláčky vystupuje, kdež se mezi květinami a jiným zeleným buď jehlou, buct jinými ženskými hračkami obírá. Na podzim jest pohled na tyto výstupky ještě příjemnější: tam tykve mezi citronovými stromky se žlutí, vpravo šňůry feferonů sem tam se točí, onde palice Herkulovy, jinde jablka, onde hroznové, tamto ono, tady jiné ovoce se kolem okna zavěšuje.
Co se světnic dotýče, ty jako v horní Itálii více pro podívání nežli příhodné jsou: veliké, vysoké, buď drobným kameníčkem, neb jinák cihlicemi čtverrohými, které se červeně malují a pak olejem přetahují, dlažené nalezneme; prkennou podlahu tady málokdy uhlídáme. V zímě koberci všelikými podlahy se přikrývají.
Mezi všemi zdejšími nádhernými paláci hrad královský nad jiné se skví a jest roku 1600 podle návrhu Fontanova staven. Čelí jeho pozůstává z sloupořadí pravidla dorického, ionického a korintského. Schody hlavní a komnaty jsou plny okras.
Předešlí králové obývali nejdříve v Castel Capuano, kde nyní vězení těžkých přestupníků a nahoře soudní ouřady se nalézají; stavení se Vicaria jmenuje. Dále obývali králové v Castel Nuovo a Ovo, v kterém posledním Alfons Třetí Aragonský roku 1458 zemřel. Petr Toledský, místokrál Karla Pátého, nové sidlo královské, na které se jménem il Palazzo Vecchio doptáme, vystavěti dal. Nynější královský palác za Filipa Třetího zřízen byl.
Mezi zvláštními znamenitostmi jeho sálů a pokojů jest v velké podsíni obraz, který svatou Pannu Marii, jenž Ježíška na rukou drží, představuje; vedle stojí svatý Jan Křtitel se čtyrmi jinými figurami, nad nímž Bůh Otec s anjely v oblacích se vznáší. Jméno Michala Angelo jest všem znatelům dostatečné, aby s vážností tomu dílu se blížili. – Na plátně vyobrazená Dílna Jozefa od Schidoni, též od něho Navštívení Alžběty, Orfeus mezi zvěří od Michala Angela da Caravaggio, Čtyři časové v roce od Reni, Samaritánka od Fontani a obraz Tizianův podobu Alexandra Farnese představující jsou díla, která pilně pozorovati náleží.
V žlutém večeřadle jest Zapření Petrovo od Bartoloměje Morillo, Dva lakomci od Messys na dřevě, Rebeka, ana služebriíka Abrahámova potkává, od Františka Albano, Vykupitel s mudrci v chrámě se hádající od Michala Angelo da Caravaggio, Sen Jozefův od Guercina, Hon Atalanty a Hippomena od Quido Reni; dále Daniel mezi lvy od Salvatora Rosy, jeho Jeremiáš a Kristus provázený na horu Kalvárii; v sále velikém tovaryšstva Dřímající Láda s milčaty od Carracci, Madona s dítětem od Cingrani; ve velkém hudebním sále Madona Pace od Quido Reni, Trnové korunování od Spady; mezi jinými v pokoji nazvaném il Magazino visí obraz na dřevě představující Marii Pannu s Ježíškem od Milana a jiné pozůstalosti jsou tady velké ceny, po kterých malíři se shánějí, aby se na nich poučiti, a ctitel umění, aby nad dovedeností jejich radovati se mohl. – Palác jest velmi prostranný a v oddělení královu z utěšených nadvětrných zahrad krásný výhled oku čaruje; a to celé křídlo proti moři příjemní. Z toho samého pořadí vedou tejné schody až do lodnice, která za zbrojnicí spodem palácu stojí. Aspoň schody by měly v královském hradě od nečistoty (která se v jiných domích nanejvýš tropí) ochráněny býti; ale darmo! Ty slavné, velké schody jsou rovně tak pokáleny jako jiné v měšťanských domích, čehož si Neápolitáné nevšímají, nač však cizincové s ošklivostí patřejí.
Kaple královská jest bohatě zkrášlená pěknými mramory a malbou od Jáchyma Del Po a krásným Zvěstováním od Fansaga.
To, co palác královský hyzdí, jest jakési bídné nástřeší a nad hlavním průjezdem stojící nemotorná věžka, která nejen svou nesměrností, ale i nepatrností oko uráží; a ještě bídnější jest kašna na křídle zámku k Svaté Lucii.
Roveň palácu, která takového stavení nyní hodna jest, byla někdy nepěkným kostelíčkem zastavena, jejžto předešlé vladářství strhnouti, roveň rozšířiti a na pravém křídle nádherný, onomu naproti stojícímu rovný palác vystavěti dalo.
Ferdinand jsa neštěstím ze svého království vypuzen, při odjetí z Neápole slib učinil, že vrátí-li se kdy, ke cti svatému Františkovi de Paula chrám vystavěti dá; a poněvadž se žádost jeho vyplnila, své slovo držel a před svým hradem nyní ten chrám staví. Návrhu tohoto kostela, jejž mistrové urriění stavitelského neápolští, římští, britanští a germánští spatřili, vzácnou, vážnosti hodnou postavu neodpírají.
Mezi ostatními domy podívání hodny jsou palác Maddaloni, Francavilla, Gravina, Santobuono, Avellino, Riccia, Colombrano, Regina, Corigiano, Casacalenda, Sansevero della Rocca Montelleone, Angri, Giordano, Caramanico, Genzano, Cellamare, Miranda, Calabritto, di Sessa, a Capella a mnoho jiných.
V tom posledním, kde monsignor Capece-Latro, arcibiskup torentský, přívětivý, učený muž, přebývá, skrze dvacet měsíců jsem ostával a dosti příležitosti nabyl, abych vážnost tohoto ode všech cizích obzvláště ctěného biskupa i jeho sbírku starobylostí a obrazů blíže seznal. Muzeum své nyní do svého letního zámku (který v Portici v přívětivém položení s pěknou zahradou stojí) odvézti dal; kde mimo krásných etruských a jiných řeckých velikých nádob mnoho bronzových bůžků, postav, nástrojů a maličkostí z Pompeji a Herkulánu a jiných starých a nových znamenitostí (jež každému cizímu k němu přicházejícímu bez ohledu se vší přívětivostí ukazuje) zachovává. V příbytku svém v Neápoli jen obrazy své nechal, z kterých vzácnější jsou Mojžíš v řece od Farinati, učedníka Tizianova, Pád Pavlův od Pavla Veronese, Tři anjelové jevící se Abrahámovi od Tiziana, Svatý František od Salvatora Rosy, Sen Jakubův od Rubense, Salvátor s křížem od Correggio, Herodias s hlavou Jana Křtitele od Guercino, Večeře Herodesova od Jordána, učedníka Rubensova, Představení Marie Panny v chrámě a Klesající Kristus pod křížem od Murillos, Svatý František od Muziani, Vchod Theseův do labyrintu od Rudolfa Fuhrlanda, – jedna stará hlava od Barocci, Zjevení se Marie Panny svatému Antonínu od Guido, Vítěz kříže od Albano, podobizna originální Masaniella, Ježíšek, an po strojích svého umučení kráčí, od Guido, Zuzana a pak Kristus na kříži od Carracci, Pět smyslů od Caravaggio, jedna hlava od Correggio a jedna Svatá rodina, myslí se, že od Raffaela; Svatá rodina ve tkanině podle Rubense velmi krásná – Vchod do jeskyně Posillipské od Reibela, dva výhledy od Denis. Mezi jinými pěknými malbami jsou čisté kopie podle vzácných velikých originálů vypracovány.
Dále mezi palácy náleží dům Fabriano, Ischitella, Davalos, Villanova, Brancaccio, Berio, Stigliano, Tarsix, Gizzi, Luperano, Luzzi, Sannicandro, Sanfelice, S. Pio, Mascazo, Baranello, Lazzari.
Náměstí zde mnoho není, jsou malé a jako ulice nečisté, protože všecko se venku vykonává. Ulice Toledo jest nejznamenitější v Neápoli. Jaké tu množství řemeslníků klepajících, řežících, cinkajících, sekajících, tlukoucích, kteří všickni na veřejné ulici pod šírým nebem práci konají, jaký hluk od rybářů, zahradníků, koláčníků, pekařů, melouníků, vodařů, hokyní, kukuryčníků, ořechářů, šátkářů, tkaničníků, nitníků, sírkovníků, špendlíkářů a na sta jiných malých obchodníků, jenž celý den svůj krámek na hlavě neb zádech nesou a s nesmírným křikem své zboží vychvalují; to sice vše mezi pohodlnosti nepatří, ale ulici tím živější činí.
Mezi tím dnem a nocí na sta se honících kočárů, dvoua čtyrkolých, neustálým hrčením po té lávné, jako ocel tvrdé dlažbě cizozemce tomu nezvyklé ohlušuje, domácím však k vyražení slouží; k tomu množství oslů a mezků, jenž s koši zahradními, s ovocem, zelinami, obilím, moukou, sýrem, hnojem, kamením, pískem, vápnem atd. sem a tam přebíhají. Mimotoho tisíce lidí všech druhů a národů neustále tuto ulici plní a všemi barvami ji šatí; mezi něž se přimísí křik a prosba žebráků a sem tam bloudících zahálčivých roztrhanců a hluk po ulici sedících lazaronů; to vše z této cesty malý svět tvoří. Když si představíme, že ulice Toledo u Svaté Lucie počíná a s městem na Capodimonte dokonává, dobrou míli v délí obdržíme; široká jest nejméně dvacet kročejů. Druhé dvě hlavní cesty jsou Chiaia a S. Lucia. První založil místokrál Toledský; ta cesta běží až k jeskyni Posillipské a odtud stále na břehu mořském až přes Mergellinu, kde se město končí. Povětří čerstvé a krásný, veselý výhled na pěknou zahradu větším dílem vzácné cizozemce k ostávání zde vábí; vyslanec rakouský, hišpanský, britanský, portugalský, nízozemský a pruský svá sídla zde mají a ve velké hospodě nazvané Gran Bretagna zvlášť Britové ostávají.
Svatá Lucia má přívětivý výhled na moře a jest rovně od nadřečeného místokrále zřízena. Pro Neapolitány jest dvojnásobní ceny: v neděli, když korzo se počne, zde veliké množství lidí sedí, aby okolojedoucí spatřili; za druhé jest zde trh na frutti di mare, které Neapolitánům velikou lahůdkou jsou a které rybářové tak vylíčeti umějí, že okolojdoucím se dívajícím usta se pění.
K pravému konci této ulice jest Favorita neb milohrad králův s studenými lázněmi a roztomilým hájem. Na počátku S. Lucie stojí hostinec, kde v otevřené síni s výhledem na moře a na Vezuv, zvlášť uvečer za plného měsíce aneb v černé noci, když hora oheň sopce, velmi příjemně poseděti se může.
Ulice jest široká a veselá, kteráž od králova hradu okolo hlavní stráže k Molo vede, a od pošty se dělící tři jiné, křížové, jsou velmi lidnaté. První z těch, taknazvaná la Via Nuova della Marinilla, běží od přístavu stále na břehu mořském až do Portice. Po stranách této ulice jest několik obecných kašen, mezi kterýmiž jedna sochou, kteráž unos Evropy představuje, mezi ostatními se vyznamenává; zdivočilost však již mnoho na ní zničila. Druhá z těch tří nadjmenovaných ulic jest Strada di Porto, ta vede do jiných množství uliček, kde jsou samí kupci všech druhů a kde nesmírné množství lidí dnem i večerem (že vůz tady jen těžče projeti může) se chumelí. Ty uličky vpravo a vlevo tak uzké, křivé a závadné jsou, že dobře v nich známý musí býti, aby si nezašel. Třetí z těch tří pak běží od Castel Nuovo, od kašny Medina až ke kašně Monte Oliveto. – Jiná vysokodomná, rovná, ale uzká ulice od západu k východu běží, a počnouc od kostela Sette Dolori, končí se u Nolánské brány, což přes 1200 kročejů vynáší, a od dílu k dílu jméno své mění. V té samé náměře vede druhá ulice od kostela Pietro a Maiella až k Kapuánské bráně, jménem Strada de Tribunali, vedle které jedna ještě v té samé linii běží. Tyto tři ulice, jenž k starému městu Neápoli patřily, jsou velmi lidnaté a živé. Místokrál je rovně jako všecky ostatní do pořádku přivedl a nic jim neschází leč širokost. S vozem mezi tou míchanicí lidu a v tom nesmírném hluku a křiku nepříjemná jest jízda.
Domy s sedmerým ponebím zde nic zvláštního nejsou, kdežto ve Vídni v hlubokém příkopě se dvěma šestera ponebí, které k tomu ještě jen z jedné strany tak vysoké jsou, velký hluk se činí. Obyvatelé těch vysokých ponebí zřídka dolů scházejí a všecko se po provaze v koši nahoru táhne. Jakým křikem se to státi musí, když zelenář neb jiný prodavač z ulice, při všem hřmotu a hrčení kočárů, volání a hulákání, s lidmi v sedmém ponebí smlouvati a rozmlouvati musí, snadno pomysliti. Jiná pěkná ulice jest Forino, kteráž u královské akademie počíná a přes roveň Largo delle Pigne okolo brány Konstantinopolské ku Campo di Marte se táhne.
Mezi mnohými ulicemi, jenž z obou stran z Tole,do běží, jest Strada Brigida a Strada S. Giacomo, které méně dlouhé, ale tím širší jsou a z pěkných domů pozůstávají. Menších se 1717 ulic počítá, které v noci všecky a jasně osvíceny jsou.
Ostatní ulice větším dílem, zvlášť ony, jenž na vrch běží, pravidelně založeny jsou, velké domy nesou, a veskrz jsouce čtverrohy z lávy dláženy, zajisté by se velmi pěkně oku představovaly, kdyby o něco širší byly a kdyby slunce jejich mokro vysušiti mohlo. Do těch ulic, kde lazaronové přebývají, pro množství lidu, pro špínu, smrad a žebráky, kteří okolojdoucího sužují, zajíti nelze.
Náměstí zdejší jsou: Largo del Castello, největší rovina v Neápoli, která docela pravidelná není, ale čtverrohu se blíží. Ze všech stran ji domové vysocí obklíčují, a proti moři Castel Nuovo pěkné jí dává meze; chumelení ve dne a v noci na tomto místě neustavně víří. Zde již vícekrát k vzbouření shromážděný lid několik ran z děl tvrze Nuovo, co plevy, rozprášilo. V letě a v zímě tu stojí krávy dojné a posluhují v okamžení, kdo koupiti chce, mlékem. Vepřové a psi sem tam pod stolkami zahradníků a zelenářů po lupení se shánějí; oslové roztroušení a mezků množství, ten to, onen něco jiného nese, v koši přináší a odnáší; zde nájemních vozů řady se táhnou; tu se makaróny vařejí a lazaronstvo je hltavě do sebe souká; vedle kovář železo tluče; podle něho bouda s zmrzlinou a lemonádou; vedle hadrník svým se honosí zbožím a vůní, kterou vedlejší kuchyně mu pod nos žene, se sytí; tam karbaníci zuby na se šklebí; vedle babice kaštany peče (jako na Staroměstském náměstí pražském počálku); tu holič bradu mydlí; vedle staré hřebíky a zámky se prodávají, a to vše kupodivu pomíchané nalezneme.
Piazza del Mercato šíří se na břehu mořském, kudy se do Portice jede a kdež jen obecného lidu na tisíce přebývá. Domové vysocí, naplnění obyvateli, nestačejí je schovati, i v noci pod šírým nebem mnoho jich přebývá. Kam se koli zde oko hodí, nic jiného téměř než samé kuchyně vidí se kouřit a spatří ovocné hory. Moře co jen vydává, jest tu k dostání; a nabýváme tady příležitosti nárůživost tohoto lidu poznati. Zde rybář Masaniello proti španielskému dvoru 150 000 mužů, kteří mu přisahali, pozdvihl a zde byl od jednoho z nich zamordován. Zde i poslední kmen a dědic trůnu Konradyn Švábský odpraven byl. – Pak následuje Largo del Palazzo, o kterém jsem při královském palácu již zmínku učinil. To jsou hlavní roviny. Menších jest tady ještě několik, které však velikého výpisu nezasluhují.
Molo Grande jest pěkná užina, která se z města mezi přístavem a Castel Nuovo do moře táhne a zděmi svými na jedné straně přístav neápolský vroubí. Na této rovině jako na všech veřejných náměstích peřestost lidí oko těší.
Zde okrouhlá svíticí věž, když noc hladinu zčerní modrou, v plameních jasných krásně se skví. Tady žezlový les přicházejících a odcházejících lodí válečných oči cizozemců na sebe táhne; i jistě tato rovina krásná by byla, kdyby tak mnoho roztrhanců a jiné hlůzy zde ve dne a v noci nepřebývalo.
Ohrada města jest starobylá a dílem již ztroskotaná. Od mořské strany chránějí město tvrze Carmine, Nuovo, Vovo a Elmo. Tvrz Carmine z ohledu náměstí, na kterém bůřiči se shromáždují, důležitá jest a mimotoho k uzavírání vězňů slouží.
Vedie této tvrze stojí kostel S. Maria del Carmine s svým klášterem, kterýž od Markéty Rakouské roku 1269 na památku Konradýna Švábského (jehož popel tu odpočívá) vystaven byl.
S. Elmo nejvyšší vrcholi hory Vomero střeže. Za času Normanských byla to čekanka, jenž husté zde se keřící lesy přehlídala. Karel Anjou tvrz rozšířil a kapli svatému Erasmu vystavěl, od kteréž své jméno Ermo neb Elmo nese. Tato tvrz panuje nad celým městem a ostatními tvrzemi; jest téměř celá ze skály vytesaná a pod ní podívání hodný klášter stojí. Nedaleko odtud jest letohrad taknazvaný Belvedere, jenž knížeti tohoto jména náleží. Zahrada pod ním přes horu se sem tam keřící jest navštívení hodna. Od prvního až do posledního října, když příhodnější slunce na vysoký vrch s menší obtížností vystoupiti dovolí, jest každému otevřena.
Tvrz Ovo (Castel dell’Ovo) jest silnou hrází s skálou Pizzifalcone spojena. Plinius ten ostrovek Megaris jmenuje a pozdější spisovatelé praví, že konzul římský Lukullus krásný zámek zde měl a tvrz dlouhý čas že se Castrum Lucullaneum nazývala. Pevnosti způsob jest z nejstarších a rozdílných časů a Pizzifalcone i S. Elmo docela nad ní panují.
Castel Nuovo Karel I. Anjou roku 1283 vystavěti dal. Stojí na polední straně města ku břehu mořskému, do ní vede zdvihací most a dvě bašty nesmírné velikosti tvrdějí rohy její; královský hrad s touto tvrzí má spojenost.
Dole pod hradem jest lodnice, kde korábové se stavějí a škodu napravují, kde se děla a kůle lejí. Tato tvrz přístav střeže, jehožto zdi a bašty veskrz z velikých, silných čtverrohů staveny jsou.
K ukládání starobylých památek, jichžto veliký počet časové tak věrně nám zachovali, jest nedostavený, prostranný, pod Capodimonte stojící zámek vykázán. Sbírka soch a jiných věcí jest tak veliká, že silného svazku by potřebí bylo, aby se díl po dílu jen podotknul. – Předmětové zde se nalézající jsou od společnosti učených mužů vyzpytováni a v pořádek uvedeni.
Mimoto zachovává tento palác veřejnou knihovnu, sklad papýrů herkulánských, obraznu, sbírku etrurských nádob a tři znamenité školy. – Z ohledu mnohotnosti jen o některých vzácnějších předmětech zmínku učiním.
Vcházejíce do palácu vlevo, do dlouhé síně přijdeme, jenž se Miscellanea nazývá, poněvadž z rozličných předmětů pozůstává. Familie Nonio z Herkulánu, otec, manželka, syn a tři dcery, Jupiter a Juno, Gladiátor umírající zasloužejí bližšího vyšetření.
V druhé síni, nazvané delle Deita, zachovává se Diana a Venus Vincitrice v Kapui nalezené, malý Bachus na bachantovi, Minerva Etrusca z Herkolánu. Třetí světnice zachovává kolosální sochu Flóry, která se za nejvýbornější vypodobnění této bohýně v celé Evropě drží. Na straně zbytek sochy Ladiny z Kapue znatelům jest vážný. Dále následují vzácní mramorové a tvrdokamení všelikobarevné; pak Apollo z porfyru, z bazaltu modly egyptské, příchozí z Pompeji; Diana Mammea, jinák Efeská, z alabastru, ruce, hlavu a nohy má z bronzu. V světnici delle Muse jest nádoba vzácná, narození Bachovo představující, dle nápisu řeckého od Salpiona v Gaetě nalezená, a slíčný Apollo z Herkulánu. Dále následuje Stanza delle Veneri, mezi kterými jest Venus Calipicia, Lada s milčetem z lázně vycházející, krásný Adon, a Amor na delfínu přes vlny jedoucí.
Východ z těch čtyr světnic přivádí do síně, kde Hercules Farnese, jemuž rovného nadarmo hledáme, jest postaven. Odtud následuje Stanza Atlante z ohledu sochy uprostřed stojící, kde z Herkulánu příchozího Aristida a Homéra uhlídáme. Odtud se vchází do Bronzové světnice; zde jest hlava koně geroglifického, který stával na rovině del Sole v staré Neápoli; mimotoho jiný kůň z divadla herkulánského, pak nádoby domovní, nádoby obětné, svičnice, zbraň, brnění, ranhojické nástroje, zámky, klíče a jiné rozličnosti v sesutinách pompejských nalezené. Vedlejší pokoj zachovává truhly pro mumie, sarkofágy s hieroglyfy a s rozdílnými egyptskými nápisy.
Mezi sochami v síních degl’Imperadori e delle Imperadrici sedící Agrippina a Augustus, Tiberius, Klaudius, pozůstalosti herkulánské, Nero, Traján a vyhlášená mísa z porfyru s uchama z hadů upletenýma se vyznamenávají.
Z těchto vážných síní do druhého ponebí vstupujeme, kdež se sbírka nádob etrurských zachovává. Všecky ty síňky jsou dlážené mozaikem, jenž v Herkulánu, Pompeji a na ostrově Capri byl sebrán a pro delší zachování na podlahy zdejší vynaložen. Zpředu jsou lampy všelikých výtvorů a drahé maličkosti, z korku udělané chrámy a divadla z Pestu, Pompeji a Herkulánu.
Nádoby, u velikém počtu zde shromážděné, výtečných forem, na černé půdě v žlutém výtvoru všeliké řecké bohy a příběhy představují; o kterých celé knihy sepsány jsou. Zde se jich na tisíc počítá a každodenně téměř nové se vykopávají, z kterých jediné vzácnější k schování se sem přijímají.
Sbírka obrazů vzácných jest veliká a nalezneme tady slavné mistry jako Raffaela, Giulio Romano, Benvenuto Garofalo, Ondřeje del Sarto, del Parmegiano, del Correggio, dello Schidoni, Anselmi, Alberta Duro, Carracci, Quido Reni, Rubens, Filippo Lippi, Caravaggio, Guercino, Lotto, mimo jiných mnohých, a nejvíce neápolských, z kterých mnohému chvála se odepříti nesmí. V první světnici leží svala, 200 neápolských liber těžká, z křišťálu. – Knihovna na toho, kdo vídeňskou prošel, veliký dotisk neučiní. O sálu, kde se v Herkulánu nalezení papýrové vytáčejí, při Herkulánu zmínku učiním.
V koleji del Salvadore jest mineralogie, kde sbírka zvlášť siciliánských kamenů a lávy z hory Etny, pak dokonalá sbírka lávy vezuviánské všech výhozů nám vzácná býti musí. V této koleji, která se jinák ještě Collegio Ferdinandiano nazývá, chlapci se vychovávají, modře oblečení; ale všickni strávníci určitý peníz každoměsíčně klásti musejí. Tomu podobný druhý ustav se svými vychovanci na týž způsob jedná; třetí však, Politechnico militare, jest v někdejším jezuitském noviciátu na Pizzofalcone, jenž vychovance své jediné k vojenskému stavu připravuje. Čistota obydlí, světnic, loží, šatstva, příležitost k nabytí vojákům potřebných umění, výhled utěšený, zdravá a čerstvá tvář pěkně rostlých mladíků ten ustav zajisté mezi první toho druhu staví. – La Scuola di Marte jest to samé co u nás u každého pěšího pluku dům k vychování synů poddůstojníků a sprostých vojáků.
Kolej di Marina pro mládence k plavectví určené z ohledu vnitřního zřízení a příležitosti k naučení ve všem potřebným uměním navštívení zasluhuje.
L`areal Paggeria v ulici Solitaria vychovává syny zemanské k službě králově, kteří větším dílem pak v stav vojenský vcházejí a jak v řečích, tak ve všech potřebných, rodu a stavu náležejících uměních vyučováni bývají.
Mládeže, jenž se duchovnímu stavu oddává, veliký počet dvě koleje připravují.
Pro hudbu někdy tři konservatoria vydržována byla; nyní jedinké a dosti bídné žádný neb skrovný aspoň užitek přináší.
Jistý misionář, kterýž se z Chýny čili Sýny vrátil, Matteo Ripa, založil ustav, kde se Synané čili Chynézové vyučují, a pak k duchovnímu stavu přistoupíce, jako misionářové do Chyny se posílají.
Pro děvčata jsou čtyry ustavy, ale tak jako větší díl jiných ne docela dle pravidla zřízeny. Na vychování děvčat ani obec, ani rodiče zde mnoho nevynakládají a nikde nevědomější ženské nalézti nemůžeme.
La Scuola di Ballo, kdež se děvčata a pacholata v tanci cvičí, mnoho výborných herců divadlu zdejšímu již vyučila a ke cti té školy nyní dva žákové a dvě dívky nejen uměním svým, nýbrž krásou a pravidelným vzrůstem divadlo S. Carlo krášlejí; z kterých jedna zvlášť s takovou nenucenou, přirozenou krásou tancuje a takovým pěkným vzrůstem se vyznamenává, že kdo by nejlépe Thálii představiti chtěl, nejšťastnější návzor na této roztomilé dívce najde.
Příchozím z Říma do Neápoli veliké stavení vpravo do očí padá; to jest špitál, jejžto Karel III. pro všecky nuzné Království neápolského založil dle nápisu nad vchodem: Regium totius Regni pauperum Hospitium. Velikým nákladem sotva do půli dohotoven jest. Druhá polovice darmo již mnohá léta dokonání očekává. Nyní malý počet chudých chová; a chlapců nuzných rodičů pár set bídný život tady vede a v triviálních předmětech vyučováno bývá.
S. Gennaro extra Moenia 600 osob živí, jest konservatorium pro děvčata, která vcházejíce do tohoto domu, přísnému zkoušení panenství se podrobiti musejí. Na druhé straně toho stavení jest outočiště pro služebníky, jenž starostí více si chleba dobýti nemohou. – Ospedale di S. Eligio jest ustav pro ženy zimničné; i 40 děvčat chudých ročně vystrojí; větším dílem zákonice zde posluhují.
Trinita dei Pellegrini stravuje každého zahálčivého poutníka, skrze tři dni mýjí se jim tady i nohy. Ospedale di S. Giacomo jest ustav pro staré vojáky, při němž jest knihovna s muzeum skrovným pro ranhojiče.
Ospedale della Nunziata jest ustav pro nemocné a nalezené děti. Povídá se, že ročně takových nalezenců na 3000 sem přichází, z nichžto však větší díl umře; (všude stejně).
Mimo nadřečených jsou ještě ustavy v městě, totiž pro chudé kněží a chudé zemany.
S. Maria della Pace, S. Angelo a Nilo a Pazienza Cesarea. Monte dei Poveri Vergognosi uděluje pomoc nuzným, kteří se stydí žebrati neb jinák veřejně almužny bráti; mimoto vystrojuje děvčata a vykupuje otroky.
Veliký špitál degli Incurabili zavírá v sobě přes tisíc osob, kdež každá pro sebe sama obývá a kde mladí lékařové nejen stolici učitelskou, nýbrž velikou příležitost ve cviku mají. Ženské jsou odděleny a ženy, jenž zákonický oděv nosejí, jim posluhují.
S. Gennaro degli Poveri jest veliký příbytek, jenž 531 osob obojího pohlaví až podnes (ač chudě) vyživuje.
Pro pominulé s rozumem v Averse, první poště od Neápole, příhodný, prostranný, dobře zřízený zámek stojí.
Domové obchodu a clu určení jsou Dogana, kde se kupecké zboží skládá a vyšetřuje, Immaculatella, kde se jména vtahují a pasy vydávají, Banco delle Due Sicilie, kde se všecky obchodnické schůzky, umluvy a jiné kupecké zanepráždnění konají.
- Monitoring:NavigacePaP/TITUL/=název kořenové stránky
- Monitoring:NavigacePaP/ČÁST/=název podstránky
- Monitoring:NavigacePaP/AUTOR/=plaintext autor
- Monitoring:NavigacePaP/AUTOR2/=(nevyplněno)
- Monitoring:NavigacePaP/AUTOR/ vyplněný
- Monitoring:NavigacePaP/AUTOR2/ nepřítomný
- Monitoring:NavigacePaP/DALŠÍ/ vyplněný
- Monitoring:NavigacePaP/PŘEDCHOZÍ/ vyplněný
- Monitoring:NavigacePaP/TITUL/ vyplněný
- Monitoring:NavigacePaP/TOP/ nepřítomný
- Monitoring:NavigacePaP/ČÁST/ vyplněný
- Monitoring:Wikidata:TITUL souhlasí
- Monitoring:Textinfo/TITULEK/=název kořenové stránky
- Matěj Milota Zdirad Polák
- Monitoring:Textinfo automaticky kategorizující stránku neobsahující kategorii autora
- Monitoring:Kramerius/nkp
- Licence:PD old 70
- Monitoring:Textinfo/LICENCE/PD old 70
- Monitoring:Textinfo/AUTOR/=odkaz Autor s textem (stejné)
- Monitoring:Textinfo/AUTOR-UVEDEN-JAKO/=(nevyplněno)
- Monitoring:Textinfo/PŘELOŽIL/=(nevyplněno)
- Monitoring:Textinfo/AUTOR/ vyplněný
- Monitoring:Textinfo/AUTOR-UVEDEN-JAKO/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/EDICE/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/IMAGE/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/IMAGE-PAGE/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/INDEX/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/ISBN/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/JINÉ/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/LICENCE/ vyplněný
- Monitoring:Textinfo/LICENCE-PŘEKLAD/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/LICENCE-PŘEKLAD2/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/LICENCE2/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/ONLINE/ vyplněný
- Monitoring:Textinfo/ORIGINAL/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/PODTITULEK/ vyplněný
- Monitoring:Textinfo/POPISEK/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/POPISEK-IMAGE/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/PŘELOŽIL/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/SOUVISEJÍCÍ/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/TITULEK/ vyplněný
- Monitoring:Textinfo/VYDÁNO/ vyplněný
- Monitoring:Textinfo/WIKIPEDIA/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/WIKIPEDIA-DALŠÍ/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/WIKIPEDIA-HESLO/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/WIKISLOVNÍK-HESLO/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/ZDROJ/ vyplněný
- Monitoring:Textinfo @ 301241-260558
- Monitoring:Forma/1/proza