Moderní básníci angličtí/Cesmina

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Cesmina
Autor: Robert Southey
Zdroj: Moderní básníci angličtí (1700—1800), překlady Jaroslava Vrchlického. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1900. s. 122–123.
Městská knihovna v Praze (PDF)
Licence: PD old 70
Překlad: Jaroslav Vrchlický
Licence překlad: PD old 70

O čtenáři! Zda pozorovals jen
          cesminy kmen?
Co pozorný zrak můž tam čísti
          na hladkém listí,
jež vtipně srovnáno jest v lad,
že zmate to i atheisty spád?

Viz dole jako trní hustý plot
          jen osten, hrot,
že stádo žádné, ať se jak chce blíží,
          mu neublíží,
kam nedosáhne, tam list na vše strany,
se hladký rozvíjí a bez ochrany.

Zrak zvědavý se při něm zastaví,
          strom vypráví
mi moudrost, jíž se rád vždy řídím.
          V něm symbol vidím
i látku k pisni rozmarné, jež skromně
snad prospěje i potěší i po mně.

Tak na zevnějšek mnohým často sám
          se drsný zdám
a nevlídný, vetřelců drzá chasa
          když sny mé drásá,
však v kruhu přátel vlídný jsem a sladký,
jak cesminy list ve výši je hladký.

Nechť zvykem mládí zbujnost, pych a vzdor
          ve mnohý spor
mne zavedly, však hledím denně v žití
          se stále umírniti,
bych v stáří aspoň měkký byl a sladký
jak cesminy list ve výši je hladký.

A vše když v létě stromy, kam jsi hled,
          jsou lesk a květ,
cesminy list jak jejich v jara plese
          tak neleskne se,
až v pozdní zimě teprve nám sladký
jest její tmavý zelený list hladký.

Tak rovněž v mladosti své dnech
          ve kruhu všech
chci tichý, vážný, zamyšlený státi,
          vše vážně bráti,
by pozdní věk můj vlídný byl a sladký
v své písni zelený jak ten list hladký.