Císařská slova/III.

Císařská slova František Josef I.
II.	III.	IV.

Údaje o textu
Titulek:	III.
Autor:	František Josef I.
Zdroj:	Soubor:Císařská slova.djvu
Vydáno:	Praha, 1902
Licence:	PD old 70
Index stran

III.

Sněmu Našeho království Českého!

Náhledy a přání v nejponíženější adrese zemského sněmu Našeho království Českého vyslovené, přijaly jsme s pozorností a tak vážným uvážením, jak jsme to naproti pronešením národů Našich vždy za povinnost měli.

Se zalíbením uvítali jsme přitom věrnou oddannost k nám a k záležitosti domu Našeho, která v adrese této loyálním způsobem byla projevena a živou spokojeností naplňuje Nás uznání toho, že způsob věci v nynějším okamžení více než kdy jindy toho vyhledává, aby všichni národové mocnářství jednomyslně spolu působili.

Na to se spoléhajíce, mohli jsme očekávati, že sněm zemský tomuto citu věrné oddanosti skutečně za dost učiní.

Nicméně sněm zemský táhna se k státnímu samoprávu Našeho království Českého odmítl vykonání voleb do rady říšské a radil Nám, abychom nastoupili na cesty, kteréž leží vně ústavního prava království a zemí, žezlu Našemu podrobených a jejichžto následování mohlo by vésti toliko k zmatkům, s novým otřásáním práv spojeným.

My jsme sobě dobře vědomi lesku, jímžto koruna Našeho království Českého vážnost a moc Našeho mocnářství obestřela.

My jsme se také na tom ustanovili, království tomu znovu nedílnost a neodcizitelnost země nezrušitelně písemně stvrditi, a tak jako u Našich osvícených předků má korunování korunou Českou Našemu vnitřnímu spojení s národem Českým lesknoucí se význam dáti.

Avšak připomínáme sněmu, že způsob, jak se má země k mocnářovi s poměry, v kteréž obzvláštně sankcí pragmatickou k veškerému mocnářství vešla, netoliko povinnosti koruny, ale i práva v počtu hojném v sobě zavírá, kteráž výhradně osobou společného mocnáře se vykonávala. S radostí vzdali jsme se výhradnosti tohoto vykonávání, když jsme vyslovili vůli Naši v srovnalosti s přáním a potřebami národů Našich uvésti pravidla vlády konstituční v státní právo mocnářství.

Ochrana a záštita, kterou plná Naše moc císařská království Českému vždy poskytovala, nemá zmenšena býti účastenstvím v nejdůležitějších funkcích života státního, k němuž zastupitelstvo České společně s ostatními národy říše jest povoláno.

My jsme milerádi ochotni každého času k slušným přáním Naše úplné zření obrátiti a takto jsme již opět a opět pronesli ochotnosť Naši, poměry Našeho království Českého k veškerému mocnářství dáti přehlédnouti.

Stížnosti na nedostatky řádu volebního ze dne 20. února 1861 nezůstaly od Nás nepovšimnuty.

Postaráme se o to důtklivě, aby se stížnostem těmto vyhovělo, jakož aby se jiným podstatným požadavkům Našeho království Českého zadost učinilo dotud, pokud se dají spojiti interesy veškeré říše, s bezpečností její a potřebnou její mocností.

Nic nemůže nám více na srdci ležeti, jako trvanlivé uspokojení Našeho Českého národa; nic nemůže Nám býti žádoucnějšího, jako věrnou oddanost národa tohoto, nejenom k službě vlasti jeho užší, ale i k úlohám veškeré vlasti v nepopíraných formách právních viděti obrácenou.

My nikoliv nezneuznáváme, že tu jsou politování hodné zmatky, kteréž těžkými vnitřními krisemi v právě veřejném mnohonásobně se udály. Avšak ze zmatku a odporu vyniká právě co pevný punkt Naše císařské slovo dne 20. října 1860 pronešené, slovo státních zákonů základních diplomu tomu přiřaděných dne 26. února 1861 a dne 21. prosince 1867 vydaných. Bylo by to jako, setříti se slova tohoto posvátnost slavného závazku koruny, bylo by to, jako změniti pevnou a pojištěnou půdu právní s kolisáním pochybných, popíraných a sobě odporujících požadavků, chtěl-li by kdo žádané ode všech srozumění provésti na jiném základu, nežli na základu platné ústavy.

Zastupitelstvu Našeho království Českého dána jest úplná příležitost, přání a potřeby jeho platně vysloviti, sněm zemský budiž tím jist, že mu vláda způsobem loyálním bude pomáhati, jakož i že národové Naši jemu v ústrety přijdou.

Odepře-li svého účastenství, opomene-li vstoupiti na půdu, kterou ústava oprávněným požadavkům všech otevřela, uvalí na sebe zodpovědnosť, jejížto míra vzrůstá s vážností historického se vyvinování. V skutku ještě jedenkráte jestiť to následků plná důležitosť tohoto okamžení, ke které chceme obrátiti zřetel sněmu Našeho království Českého.

Tím důtklivější jest Naše přání, tím více oprávněné jest Naše očekávání, v této vážné hodině zákonní zástupce veškerého mocnářství viděti kolem Nás shromážděné.

V smyslu tomto vyzýváme na novo sněm Našeho království Českého, aby bez meškání předsevzal volbu do rady říšské a vzkazujeme členům sněmu zemského Naše císařské a královské pozdravení.

Ve Vídni, dne 26. září 1870.

František Josef.

Potocki.