Přeskočit na obsah

Bodláčí z Parnassu/Po dokončení parafrásí romancera o Cidu

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Po dokončení parafrásí romancera o Cidu
Autor: Jaroslav Vrchlický
Zdroj: VRCHLICKÝ, Jaroslav. Bodláčí z Parnassu. Praha: J. Otto, 1900. s. 161–162.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

To lidé byli!
Ti v skutku žili!
To byla práce, vzlet a vzruch!
To byla cti žízeň
a lásky zlá trýzeň
a za vším ideal — či Bůh.

Jak my jsme chabí,
neteční, slabí,
jak sevření jsme v jeden kruh!
Ti byli tak velcí,
jak my jsme mělcí —
Čím splatíme svůj velký dluh?

Dluh k duchu dědů,
my z malých středu
žijící v stádě jepic, much,
stíny jen stínů,
neschopní k činu,
my děti nadějí a tuch?

Bez víry, lásky,
čtem o nich zkazky
jíti za nimi, je každý hluch,
náš hasne plamen,
poměrů kámen
v tříšť drtí v ráz náš křehký pluh.

Žijete přeci,
mstitelé, reci,
váš žár snad zcela neutuch’;
shnilou snad krví
ideal prvý
vzplá vnukům pozdním — nový Bůh!