Přeskočit na obsah

Bodláčí z Parnassu/Idylla z Kunětické Hory

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Idylla z Kunětické Hory
Autor: Jaroslav Vrchlický
Zdroj: VRCHLICKÝ, Jaroslav. Bodláčí z Parnassu. Praha: J. Otto, 1900. s. 106.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Mrak posupný stál v dálce na obzoru,
když před večerem slézali jsme horu,
po táhlé cestě, kde kdys brána trojí
rytířům kynula ve lesklé zbroji;
vše zdrané, chmurné jako po loupeži;
zdi kyklopické s masivní tou věží,
již obletují s divým skřekem hnány
jak myšlenky kol lebky černé vrány,
vše staré, charé, divně podezřelé…
A stojíme již v ústí brány ztmělé
a slyšíme, kdos otevřel a stinný
již kyne průjezd. Nový svět a jiný
tu žasnoucímu otvírá se oku.
Tříšť hradních zdí se tlačí ve hluboku,
krb jakýs neuměle zdělán, hárá
vstříc rudou září, jakás žena stará
v plachétce pestré s děckem ve náručí
se u zdi choulí — vichr ostře fučí
a shání svadlé listí po nádvoří.
Kde žoldáků zněl hlas, kde diví oři
se vzpínali, tam koza poskakuje,
bez černý v koutě ruin okusuje
a drůbež batolí se na hnojišti,
páv s chvostem vybledlým se nuzně blyští
a králík na chrásti si pochutnává…

Jak bolí minulost! Jak studí sláva!