Božena Němcová (Vávra)/Životopis Vinc. Vávry

Božena Němcová Vincenc Vávra
Doslov	Životopis Vinc. Vávry	Z posudků časopisů

Údaje o textu
Titulek:	Životopis Vinc. Vávry
Autor:	František Bílý
Zdroj:	VÁVRA, Vincenc. Božena Němcová. Praha : J. Otto, 1895. s. 218–219. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Související na Wikidatech: Vincenc Vávra Haštalský

Vincenc Vávra narodil se v Oujezdci (okr. českoskalickém) v Čechách, chodil do utrakvistické školy obecné ve Chvalkovicích, kam kdysi také Němcová chodívala, do gymnasia v Hradci Králové a na universitě pražské věnoval se klassické filologii. Od r. 1875—80 byl nám. učitelem při c. k. reál. gymnasiu v Jindřišské ulici v Praze, odkudž se dostal za skut. učitele do Brna na vyšší gymnasium, a když tu z parallelek zřízeno druhé české gymnasium na Starém Brně, odebral se tam a působí tu posud s radostnou svědomitostí a svěžestí.

Vávra jest dobrým synem svého národu. Skoro po 10 let již učí bezplatně po tři hodiny týdně na soukromé české dívčí škole, zřízené příkladně čilým a vlasteneckým spolkem Vesnou; jeho podnětem zřídila Vesna s Národní jednotou r. 1891 veřejnou knihovnu pro lid v Brně, která má dnes už přes 3000 svazků výhradně českých knih a již Vávra od počátku spravuje.^[1] Vedle toho jest též knihovníkem českého spolku Musejního a vydal r. 1893 tiskem odborný katalog té knihovny se životopisným náčrtem dra S. Vašátka.

Na poli písemnickém Vávra není nováčkem. Vábilo jej od mlada. Za studentských let uveřejňoval básnické pokusy své, později psal povídky, referáty (zejména do Liter. Listů a j.). Olomúcká Koleda přinesla od něho „Několik slov o aesthetické stránce mluvy naší“ (1880) a v programu gymnasijním r. 1883 podal úvahu o tom: „Co soudil a učil Plato o umění řečnickém.“

Tak získalo Brno ve Vávrovi tichého, ale věrně oddaného a vydatného pracovníka, jakých hodnému a vnímavému lidu moravskému právě nejvíce jest potřebí. Budiž mu nejsladší odměnou vědomí, že vzorně plní všechny povinnosti své jako učitel a člověk a že ze zrnek jím rozsetých vzejde vlasti hojná setba ušlechtilé vzdělanosti a pravého dobra.

F. B.

---

1. Pro lepší posouzení činnosti této uvádíme, že od 8. listop. r. 1891 do 31. května 1895 bylo půjčeno odtud 27.473 svazků.