Kapitola I.
1 Pavel a Timoteus, služebníci Ježíše Krista, všechněm svatým v Kristu Ježíši, kteříž jsou v městě Filippis, s biskupy a s jahny:
2 Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista.
3 Děkuji Bohu svému, když se koli na vás rozpomenu,
4 Vždycky při každé modlitbě své, s radostí za všecky za vás prosbu čině,
5 Z vašeho obcování evangelium, hned od prvního dne až posavad,
6 Jist jsa tím, že ten, kterýž začal v vás dílo dobré, dokoná až do dne Ježíše Krista,
7 Jakož jest mi spravedlivé tak smysliti o všech vás, proto že vás v srdci mám i v vězení svém, a v obraňování i v utvrzování evangelium, vás všecky účastníky milosti mně dané.
8 Svědek mi jest zajisté Bůh, kterak po všech po vás toužím v střevách Ježíše Krista.
9 A za to se modlím, aby láska vaše ještě více a více se rozhojňovala v známosti a ve všelikém smyslu,
10 K tomu, abyste zkušením rozeznati mohli užitečné věci od neužitečných, tak abyste byli upřímí a bez úrazu, až ke dni Kristovu,
11 Naplněni jsouce ovocem spravedlnosti, kteréž nesete skrze Jezukrista, k slávě a k chvále Boží.
12 Chciť pak, bratří, abyste věděli, že to, což mne obklíčilo, k většímu prospěchu evangelium přišlo,
13 Tak že vězení mé pro Krista rozhlášeno jest po všem rathouzu, i jinde všudy.
14 A mnozí z bratří v Pánu, spolehše na vězení mé, hojnější smělost mají bez strachu mluviti slovo.
15 A však někteří z závisti a navzdoru, někteří pak také z oblíbení Krista káží.
16 Ti pak, kteříž navzdoru Krista zvěstují, ne v čistotě, domnívají se, že mi k vězení mému ssoužení přidadí;
17 Kteří pak z lásky, ti vědí, že jsem k obraně evangelium postaven.
18 Ale což pak o to? Nýbrž jakýmkoli způsobem, buď v samé tvárnosti, buď v pravdě Kristus se zvěstuje, i z tohoť se raduji, a ještě radovati budu.
19 Nebo vím, že mi to přijde k spasení skrze vaši modlitbu, a pomoc Ducha Jezukristova,
20 Podlé pečlivého očekávání a naděje mé, že v ničem nebudu zahanben, ale ve vší doufanlivé smělosti, jakž prvé vždycky, tak i nyní veleben bude Kristus na těle mém, buď skrze život, buď skrze smrt.
21 Mně zajisté živu býti jest Kristus, a umříti zisk.
22 Jestli mi pak prospěšněji živu býti v těle pro práci, tedy nevím, co bych vyvolil.
23 K obémuť se k tomu nakloňuji, žádost maje umříti, a býti s Kristem, což by mnohem lépe bylo,
24 Ale pozůstati v těle potřebněji jest pro vás.
25 Načež spoléhaje, vím, že pobudu, a s vámi se všemi spolu pozůstanu k vašemu prospěchu, a k radosti víry,
26 Aby se vaše ze mne chlouba v Kristu Ježíši rozhojnila, skrze mou vám zase přítomnost.
27 Toliko, jakž sluší evangelium Kristovu, obcujte, abych, buď přijda a vás vida, buď vzdálen jsa, slyšel o vás, že stojíte v jednom duchu, jednomyslně pracujíce u víře evangelium,
28 A v ničemž se nestrachujíce protivníků, což jest jim jistým znamením zahynutí, vám pak spasení, a to od Boha.
29 Nebo vám jest to z milosti dáno pro Krista, abyste netoliko v něho věřili, ale také pro něj i trpěli,
30 Týž boj majíce, jakýž jste při mně viděli, i nyní o mně slyšíte.
Kapitola II.
1 Protož jestli jaké potěšení v Kristu, jestli které utěšení lásky, jestli která společnost Ducha, jsou-li která střeva a slitování,
2 Naplňte radost mou, abyste jednostejného smyslu byli, jednostejnou lásku majíce, jednodušní jsouce, jednostejně smýšlejíce,
3 Nic nečiníce skrze svár aneb marnou chválu, ale v pokoře jedni druhé za důstojnější nežli sebe majíce.
4 Nehledejte jeden každý jen svých věcí, ale každý také toho, což jest jiných.
5 To tedy, ciťte při sobě, co i při Kristu Ježíši.
6 Kterýž jsa v způsobu Božím, nepoložil sobě toho za loupež rovný býti Bohu,
7 Ale samého sebe zmařil, způsob služebníka přijav, podobný lidem učiněn.
8 A v způsobu nalezen jako člověk, ponížil se, poslušný byv až do smrti, a to smrti kříže.
9 Protož i Bůh povýšil ho nade vše, a dal jemu jméno nad každé jméno,
10 Aby ve jménu Ježíše každé koleno klekalo, těch, kteříž jsou na nebesích, a těch, kteříž jsou na zemi, i těch, kteříž jsou pod zemí,
11 A každý jazyk aby vyznával, že Ježíš Kristus jest Pánem v slávě Boha Otce.
12 A tak, moji milí, jakož jste vždycky poslušni byli, netoliko v přítomnosti mé, ale nyní mnohem více v nepřítomnosti mé, s bázní a s třesením spasení své konejte.
13 Bůh zajisté jest, kterýž působí v vás i chtění i skutečné činění, podlé dobře libé vůle své.
14 Všecko čiňte bez reptání, a bez pochybování,
15 Abyste byli bez úhony, a upřímí synové Boží, bez obvinění u prostřed národu zlého a převráceného. Mezi kterýmižto svěťte jako světla na světě,
16 Slovo života zachovávajíce, ku poctivosti mé v den Kristův, že jsem ne nadarmo běžel, ani nadarmo pracoval.
17 A bychť pak i obětován byl pro obět a službu víře vaší, raduji se, a spolu raduji se se všechněmi vámi.
18 A též i vy radujte se, a spolu radujte se se mnou.
19 Mámť pak naději v Pánu Ježíši, že Timotea brzy pošli vám, abych i já pokojné mysli byl, zvěda, kterak vy se máte.
20 Nebo žádného tak jednomyslného nemám, kterýž by tak vlastně o vaše věci pečoval.
21 Všickni zajisté svých věcí hledají, a ne těch, kteréž jsou Krista Ježíše.
22 Ale jej zkušeného býti víte, že jako syn s otcem, se mnou přisluhoval v evangelium.
23 Tohoť hle, naději mám, že pošli, jakž jen uzřím, co se bude díti se mnou.
24 Mámť pak naději v Pánu, že i sám brzo přijdu k vám.
25 Ale zdálo se mi za potřebné Epafrodita, bratra a pomocníka a spolurytíře mého, vašeho pak apoštola i služebníka, v potřebě mé poslati k vám,
26 Poněvadž toužil po všech vás, a velmi těžek nad tím byl, že jste o něm slyšeli, že by byl nemocen.
27 A bylť jistě nemocen, i blízek smrti, ale Bůh se nad ním smiloval, a ne nad ním toliko, ale i nade mnou, abych zámutku na zámutek neměl.
28 Protož tím chtivěji poslal jsem ho, abyste, vidouce jej zase, radovali se, a já abych byl bez zámutku.
29 Přijmětež jej tedy v Pánu se vší radostí, a mějtež takové v poctivosti.
30 Neboť pro dílo Kristovo až k smrti se přiblížil, opováživ se života, aby doplnil to, v čemž jste vy měli nedostatek při posloužení mně.
Kapitola III.
1 Dále pak, bratří moji, radujte se v Pánu. Jednostejných vám věcí psáti mně se jistě nestýště, vám pak to bezpečné jest.
2 Vizte psy, vizte zlé dělníky, vizte roztržku.
3 Neboť myť jsme obřízka, kteříž duchem sloužíme Bohu, a chlubíme se v Kristu Ježíši, a nedoufáme v těle,
4 Ačkoli i já mohl bych doufati v těle. Zdá-liť se komu jinému, že by mohl doufati v těle, já více,
5 Obřezán jsa osmého dne, jsa z rodu Izraelského, pokolení Beniaminova, Žid z Židů, podlé zákona farizeus,
6 A z strany horlivosti protivník církve, z strany pak spravedlnosti zákonní jsa bez úhony.
7 Ale to, což mi bylo ziskem, položil jsem sobě pro Krista za škodu.
8 Nýbrž i všecky věci pokládám škodou býti pro vyvýšenost známosti Krista Ježíše Pána svého, pro nějž jsem to všecko ztratil, a mám to jako za lejna, abych Krista získal,
9 A v něm nalezen byl nemající své spravedlnosti, kteráž jest z zákona, ale tu, kteráž jest z víry Kristovy, tu spravedlnost, kteráž jest z Boha, a u víře záleží,
10 Abych poznal jej, a moc vzkříšení jeho, i společnost utrpení jeho, připodobňuje se k smrti jeho,
11 Zda bych tak přišel k vzkříšení z mrtvých.
12 Ne že bych již dosáhl, aneb již dokonalým byl, ale snažně běžím, zda bych i uchvátiti mohl, načež uchvácen jsem od Krista Ježíše.
13 Bratří, jáť nemám za to, že bych již dosáhl.
14 Ale to jedno činím, na ty věci, kteréž jsou za mnou, zapomínaje, k těm pak, kteréž jsou přede mnou, úsilně chvátaje, k cíli běžím, k odplatě svrchovaného povolání Božího v Kristu Ježíši.
15 Protož kteřížkoli jsme dokonalí, to smýšlejme. A pakli v čem jinak smyslíte, i toť vám Bůh zjeví.
16 Ale k čemuž jsme již přišli, v tom při jednostejném zůstávejme pravidle, a jednostejně smyslme.
17 Spolunásledovníci moji buďte, bratří, a šetřte těch, kteříž tak chodí, jakož máte příklad na nás.
18 Neboť mnozí chodí, o nichž jsem častokrát pravil vám, a nyní s pláčem pravím, že jsou nepřátelé kříže Kristova,
19 Jichžto konec jest zahynutí, jejichž Bůh jest břicho, a sláva v mrzkostech jejich, kteříž o zemské věci stojí.
20 Ale naše obcování jest v nebesích, odkudž i spasitele očekáváme Pána Jezukrista,
21 Kterýž promění tělo naše ponížené, aby bylo podobné k tělu slávy jeho, podlé mocnosti té, kterouž mocen jest i všecky věci podmaniti sobě.
Kapitola IV.
1 A tak, bratří moji milí a přežádoucí, radost a koruno má, tak stůjte v Pánu, milí.
2 Evody prosím, i Syntychény prosím, aby jednostejně smyslily v Pánu.
3 Ano i tebe prosím, tovaryši můj vlastní, budiž jim pomocen, kteréžto v evangelium spolu se mnou pracovaly, i spolu s Klimentem a s jinými pomocníky mými, jejichž jména jsou v knize života.
4 Radujte se v Pánu vždycky; opět pravím, radujte se.
5 Mírnost vaše známa buď všechněm lidem. Pán blízko.
6 O nic nebuďte pečliví, ale ve všech věcech skrze modlitbu a poníženou žádost s díků činěním prosby vaše známy buďte Bohu.
7 A pokoj Boží, kterýž převyšuje všeliký rozum, hájiti bude srdcí vašich i smyslů vašich v Kristu Ježíši.
8 Dále pak, bratří, kterékoli věci jsou pravé, kterékoli poctivé, kterékoli spravedlivé, kterékoli čisté, kterékoli milé, kterékoli dobropověstné, jestli která ctnost, a jestli která chvála, o těch věcech přemyšlujte.
9 Kterýmž jste se i naučili, je i přijali, a slyšeli i viděli na mně. Ty věci čiňte, a Bůh pokoje budeť s vámi.
10 Zradoval jsem se v Pánu velice, že již opět zase rozzelenala se péče vaše o mne. Načež však byli jste myslili, ale nedostalo se vám příhodného času.
11 Ne proto, že bych jakou nouzi měl, toto pravím; nebo já naučil jsem se dosti míti na tom, což mám.
12 Umímť i snížen býti, umím také i hojnost míti; všudy a ve všech věcech pocvičen jsem, i nasycen býti i lačněti, totiž hojnost míti i nouzi trpěti.
13 Všecko mohu v Kristu, kterýž mne posiluje.
14 A však dobře jste učinili, obcovavše mému ssoužení.
15 Víte pak i vy, Filipenští, že při počátku evangelium, když jsem šel z Macedonie, žádný zbor neudělil mi z strany dání a vzetí, než vy sami.
16 Ano i do Tessaloniky jednou i podruhé, čehož jsem potřeboval, poslali jste mi.
17 Ne proto že bych hledal darů, ale hledám užitku hojného k vašemu prospěchu.
18 Přijalť jsem pak všecko, a hojněť mám, naplněnť jsem, vzav od Epafrodita to, což posláno od vás, vůni sladkosti, obět vzácnou a libou Bohu.
19 Bůh pak můj naplníť všelikou potřebu vaši podlé bohatství svého slavně v Kristu Ježíši.
20 Bohu pak a Otci našemu sláva na věky věků. Amen.
21 Pozdravtež všech svatých v Kristu Ježíši. Pozdravujíť vás bratří, kteříž jsou se mnou.
22 Pozdravujíť vás všickni svatí, zvláště pak ti, kteříž jsou z domu císařova.
23 Milost Pána našeho Jezukrista se všechněmi vámi. Amen.
