Bible kralická (1918)/Filipenským

Bible Kralická Pavel
Efezským	Filipenským	Kolossenským

Kapitola 1.

¹ Pavel a Timoteus, služebníci Ježíše Krista, všechněm svatým v Kristu Ježíši, kteříž jsou v [městě] Filippis, s biskupy a s jahny:
² Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista.
³ Děkuji Bohu svému, když se koli na vás rozpomenu,
⁴ Vždycky při každé modlitbě své, s radostí za všecky za vás prosbu čině,
⁵ Z vašeho obcování evangelium, hned od prvního dne až posavad,
⁶ Jist jsa tím, že ten, kterýž začal v vás dílo dobré, dokoná až do dne Ježíše Krista,
⁷ Jakož jest mi spravedlivé tak smysliti o všech vás, proto že vás v srdci mám i v vězení svém, a v obraňování i v utvrzování evangelium, vás všecky účastníky milosti mně dané.
⁸ Svědek mi jest zajisté Bůh, kterak po všech po vás toužím v střevách Ježíše Krista.
⁹ A za to se modlím, aby láska vaše ještě více a více se rozhojňovala v známosti a ve všelikém smyslu,
¹⁰ K tomu, abyste zkušením rozeznati mohli užitečné věci [od neužitečných], tak abyste byli upřímí a bez úrazu, až ke dni Kristovu,
¹¹ Naplněni jsouce ovocem spravedlnosti, kteréž [nesete] skrze Jezukrista, k slávě a k chvále Boží.
¹² Chciť pak, bratří, abyste věděli, že to, což mne obklíčilo, k většímu prospěchu evangelium přišlo,
¹³ Tak že vězení mé pro Krista rozhlášeno jest po všem rathouzu, i jinde všudy.
¹⁴ A mnozí z bratří v Pánu, spolehše na vězení mé, hojnější smělost mají bez strachu mluviti slovo.
¹⁵ A však někteří z závisti a navzdoru, někteří pak také z oblíbení Krista káží.
¹⁶ Ti pak, kteříž navzdoru Krista zvěstují, ne v čistotě, domnívají se, že mi k vězení mému ssoužení přidadí;
¹⁷ Kteří pak z lásky, ti vědí, že jsem k obraně evangelium postaven.
¹⁸ [Ale] což pak [o to]? Nýbrž jakýmkoli způsobem, buď v samé tvárnosti, buď v pravdě Kristus se zvěstuje, i z tohoť se raduji, a ještě radovati budu.
¹⁹ Nebo vím, že mi to přijde k spasení skrze vaši modlitbu, a pomoc Ducha Jezukristova,
²⁰ Podlé pečlivého očekávání a naděje mé, že v ničem nebudu zahanben, ale ve vší doufanlivé smělosti, jakž [prvé] vždycky, tak i nyní veleben bude Kristus na těle mém, buď skrze život, buď skrze smrt.
²¹ Mně zajisté živu býti [jest] Kristus, a umříti zisk.
²² Jestli mi pak prospěšněji živu býti v těle pro práci, tedy nevím, co bych vyvolil.
²³ K obémuť se k tomu nakloňuji, žádost maje umříti, a býti s Kristem, [což by] mnohem lépe bylo,
²⁴ Ale pozůstati v těle potřebněji [jest] pro vás.
²⁵ Načež spoléhaje, vím, že pobudu, a s vámi se všemi spolu pozůstanu k vašemu prospěchu, a k radosti víry,
²⁶ Aby se vaše ze mne chlouba v Kristu Ježíši rozhojnila, skrze mou vám zase přítomnost.
²⁷ Toliko, jakž sluší evangelium Kristovu, obcujte, abych, buď přijda a vás vida, buď vzdálen jsa, slyšel o vás, že stojíte v jednom duchu, jednomyslně pracujíce u víře evangelium,
²⁸ A v ničemž se nestrachujíce protivníků, což jest jim jistým znamením zahynutí, vám pak spasení, a to od Boha.
²⁹ Nebo vám jest to z milosti dáno pro Krista, abyste netoliko v něho věřili, ale také pro něj i trpěli,
³⁰ Týž boj majíce, jakýž jste při mně viděli, i nyní o mně slyšíte.

Kapitola 2.

¹ Protož jestli jaké potěšení v Kristu, jestli které utěšení lásky, jestli která společnost Ducha, jsou-li která střeva a slitování,
² Naplňte radost mou, abyste jednostejného smyslu byli, jednostejnou lásku majíce, jednodušní jsouce, jednostejně smýšlejíce,
³ Nic [nečiníce] skrze svár aneb marnou chválu, ale v pokoře jedni druhé za důstojnější nežli sebe majíce.
⁴ Nehledejte jeden každý jen svých věcí, ale každý také toho, což jest jiných.
⁵ To tedy, ciťte při sobě, co i při Kristu Ježíši.
⁶ Kterýž jsa v způsobu Božím, nepoložil sobě toho za loupež rovný býti Bohu,
⁷ Ale samého sebe zmařil, způsob služebníka přijav, podobný lidem učiněn.
⁸ A v způsobu nalezen jako člověk, ponížil se, poslušný byv až do smrti, a to smrti kříže.
⁹ Protož i Bůh povýšil ho nade vše, a dal jemu jméno nad každé jméno,
¹⁰ Aby ve jménu Ježíše každé koleno klekalo, těch, kteříž jsou na nebesích, a těch, kteříž jsou na zemi, i těch, kteříž jsou pod zemí,
¹¹ A každý jazyk [aby] vyznával, že Ježíš Kristus jest Pánem v slávě Boha Otce.
¹² A tak, moji milí, jakož jste vždycky poslušni byli, netoliko v přítomnosti mé, ale nyní mnohem více v nepřítomnosti mé, s bázní a s třesením spasení své konejte.
¹³ Bůh zajisté jest, kterýž působí v vás i chtění i skutečné činění, podlé dobře libé vůle [své].
¹⁴ Všecko čiňte bez reptání, a bez pochybování,
¹⁵ Abyste byli bez úhony, a upřímí synové Boží, bez obvinění u prostřed národu zlého a převráceného. Mezi kterýmižto svěťte jako světla na světě,
¹⁶ Slovo života zachovávajíce, ku poctivosti mé v den Kristův, že jsem ne nadarmo běžel, ani nadarmo pracoval.
¹⁷ A bychť pak i obětován byl pro obět a službu víře vaší, raduji se, a spolu raduji se se všechněmi vámi.
¹⁸ A též i vy radujte se, a spolu radujte se se mnou.
¹⁹ Mámť pak naději v Pánu Ježíši, že Timotea brzy pošli vám, abych i já pokojné mysli byl, zvěda, kterak vy se máte.
²⁰ Nebo žádného tak jednomyslného nemám, kterýž by tak vlastně o vaše věci pečoval.
²¹ Všickni zajisté svých věcí hledají, a ne těch, kteréž jsou Krista Ježíše.
²² Ale jej zkušeného býti víte, že jako syn s otcem, se mnou přisluhoval v evangelium.
²³ Tohoť hle, naději mám, že pošli, jakž jen uzřím, co se bude díti se mnou.
²⁴ Mámť pak naději v Pánu, že i sám brzo přijdu k vám.
²⁵ Ale zdálo se mi za potřebné Epafrodita, bratra a pomocníka a spolurytíře mého, vašeho pak apoštola i služebníka, v potřebě mé poslati k vám,
²⁶ Poněvadž toužil po všech vás, a velmi těžek nad tím byl, že jste o něm slyšeli, že by byl nemocen.
²⁷ A bylť jistě nemocen, i blízek smrti, ale Bůh se nad ním smiloval, a ne nad ním toliko, ale i nade mnou, abych zámutku na zámutek neměl.
²⁸ Protož tím chtivěji poslal jsem ho, abyste, vidouce jej zase, radovali se, a já abych byl bez zámutku.
²⁹ Přijmětež jej tedy v Pánu se vší radostí, a mějtež takové v poctivosti.
³⁰ Neboť pro dílo Kristovo až k smrti se přiblížil, opováživ se života, aby doplnil to, v čemž jste vy měli nedostatek při posloužení mně.

Kapitola 3.

¹ Dále pak, bratří moji, radujte se v Pánu. Jednostejných vám věcí psáti mně se jistě nestýště, vám pak [to] bezpečné jest.
² Vizte psy, vizte zlé dělníky, vizte roztržku.
³ Neboť myť jsme obřízka, kteříž duchem sloužíme Bohu, a chlubíme se v Kristu Ježíši, a nedoufáme v těle,
⁴ Ačkoli i já mohl bych doufati v těle. Zdá-liť se komu jinému, že by mohl doufati v těle, já více,
⁵ Obřezán jsa osmého dne, [jsa] z rodu Izraelského, pokolení Beniaminova, Žid z Židů, podlé zákona farizeus,
⁶ A z strany horlivosti protivník církve, z strany [pak] spravedlnosti zákonní jsa bez úhony.
⁷ Ale to, což mi bylo ziskem, položil jsem sobě pro Krista za škodu.
⁸ Nýbrž i všecky věci pokládám škodou býti pro vyvýšenost známosti Krista Ježíše Pána svého, pro nějž jsem to všecko ztratil, a mám to jako za lejna, abych Krista získal,
⁹ A v něm nalezen byl nemající své spravedlnosti, kteráž jest z zákona, ale tu, kteráž jest z víry Kristovy, tu spravedlnost, kteráž jest z Boha, a u víře [záleží],
¹⁰ Abych poznal jej, a moc vzkříšení jeho, i společnost utrpení jeho, připodobňuje se k smrti jeho,
¹¹ Zda bych tak přišel k vzkříšení z mrtvých.
¹² Ne že bych již dosáhl, aneb již dokonalým byl, ale snažně běžím, zda bych i uchvátiti mohl, načež uchvácen jsem od Krista Ježíše.
¹³ Bratří, jáť nemám za to, že bych již dosáhl.
¹⁴ Ale to jedno [činím], na ty věci, kteréž jsou za mnou, zapomínaje, k těm pak, kteréž jsou přede mnou, úsilně chvátaje, k cíli běžím, k odplatě svrchovaného povolání Božího v Kristu Ježíši.
¹⁵ Protož kteřížkoli jsme dokonalí, to smýšlejme. A pakli v čem jinak smyslíte, i toť vám Bůh zjeví.
¹⁶ Ale k čemuž jsme již přišli, v tom při jednostejném zůstávejme pravidle, a jednostejně smyslme.
¹⁷ Spolunásledovníci moji buďte, bratří, a šetřte těch, kteříž tak chodí, jakož máte příklad na nás.
¹⁸ Neboť mnozí chodí, o nichž jsem častokrát pravil vám, a nyní s pláčem pravím, že [jsou] nepřátelé kříže Kristova,
¹⁹ Jichžto konec [jest] zahynutí, jejichž Bůh [jest] břicho, a sláva v mrzkostech jejich, kteříž o zemské věci stojí.
²⁰ Ale naše obcování jest v nebesích, odkudž i spasitele očekáváme Pána Jezukrista,
²¹ Kterýž promění tělo naše ponížené, aby bylo podobné k tělu slávy jeho, podlé mocnosti té, kterouž mocen jest i všecky věci podmaniti sobě.

Kapitola 4.

¹ A tak, bratří moji milí a přežádoucí, radost a koruno má, tak stůjte v Pánu, milí.
² Evody prosím, i Syntychény prosím, aby jednostejně smyslily v Pánu.
³ Ano i tebe prosím, tovaryši můj vlastní, budiž jim pomocen, kteréžto v evangelium spolu se mnou pracovaly, i spolu s Klimentem a s jinými pomocníky mými, jejichž jména jsou v knize života.
⁴ Radujte se v Pánu vždycky; opět pravím, radujte se.
⁵ Mírnost vaše známa buď všechněm lidem. Pán blízko.
⁶ O nic nebuďte pečliví, ale ve všech věcech skrze modlitbu a poníženou žádost s díků činěním prosby vaše známy buďte Bohu.
⁷ A pokoj Boží, kterýž převyšuje všeliký rozum, hájiti bude srdcí vašich i smyslů vašich v Kristu Ježíši.
⁸ Dále pak, bratří, kterékoli věci jsou pravé, kterékoli poctivé, kterékoli spravedlivé, kterékoli čisté, kterékoli milé, kterékoli dobropověstné, jestli která ctnost, a jestli která chvála, o těch věcech přemyšlujte.
⁹ Kterýmž jste se i naučili, [je] i přijali, a slyšeli i viděli na mně. Ty věci čiňte, a Bůh pokoje budeť s vámi.
¹⁰ Zradoval jsem se v Pánu velice, že již opět zase rozzelenala se péče vaše o mne. Načež však byli jste myslili, ale nedostalo se vám příhodného času.
¹¹ Ne proto, že bych jakou nouzi měl, [toto] pravím; nebo já naučil jsem se dosti míti na tom, což mám.
¹² Umímť i snížen býti, umím také i hojnost míti; všudy a ve všech věcech pocvičen jsem, i nasycen býti i lačněti, totiž hojnost míti i nouzi trpěti.
¹³ Všecko mohu v Kristu, kterýž mne posiluje.
¹⁴ A však dobře jste učinili, obcovavše mému ssoužení.
¹⁵ Víte pak i vy, Filipenští, že při počátku evangelium, když jsem šel z Macedonie, žádný zbor neudělil mi z strany dání a vzetí, než vy sami.
¹⁶ Ano i do Tessaloniky jednou i podruhé, čehož jsem potřeboval, poslali jste mi.
¹⁷ Ne proto že bych hledal darů, ale hledám užitku hojného k vašemu prospěchu.
¹⁸ Přijalť jsem pak všecko, a hojněť mám, naplněnť jsem, vzav od Epafrodita to, což [posláno] od vás, vůni sladkosti, obět vzácnou a libou Bohu.
¹⁹ Bůh pak můj naplníť všelikou potřebu vaši podlé bohatství svého slavně v Kristu Ježíši.
²⁰ Bohu pak a Otci našemu sláva na věky věků. Amen.
²¹ Pozdravtež všech svatých v Kristu Ježíši. Pozdravujíť vás bratří, kteříž jsou se mnou.
²² Pozdravujíť vás všickni svatí, zvláště pak ti, kteříž jsou z domu císařova.
²³ Milost Pána našeho Jezukrista se všechněmi vámi. Amen.

Starý zákon

Genesis • Exodus • Leviticus • Numeri • Deuteronomium

Jozue • Soudců • Rut • I Samuelova • II Samuelova • I Královská • II Královská • I Paralipomenon • II Paralipomenon • Ezdráš • Nehemiáš • Ester • Job

Žalmy • Přísloví • Kazatel • Píseň Šalamounova

Izaiáš • Jeremiáš • Pláč Jeremiášův • Ezechiel • Daniel

Ozeáš • Joel • Amos • Abdiáš • Jonáš • Micheáš • Nahum • Abakuk • Sofoniáš • Aggeus • Zachariáš • Malachiáš

Nový zákon

Matouš • Marek • Lukáš • Jan • Skutky

Římanům • I Korintským • II Korintským • Galatským • Efezským • Filipenským • Kolossenským • I Tessalonicenským • II Tessalonicenským

I Timoteovi • II Timoteovi • Titovi • Filemonovi • Židům

Jakub • I Petrova • II Petrova • I Janova • II Janova • III Janova • Judova

Zjevení