1 Pavel, vězeň Krista Ježíše, a Timoteus bratr, Filemonovi milému, a pomocníku našemu, 2 A Apfie milé, a Archippovi spolurytíři našemu, i církvi, kteráž jest v domě tvém: 3 Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista. 4 Díky činím Bohu svému, vždycky zmínku o tobě čině na svých modlitbách, 5 Slyše o lásce tvé, a víře, kterouž máš ku Pánu Ježíšovi, i ke všechněm svatým, 6 Aby společnost víry tvé mocná byla ku poznání všeho toho, cožkoli dobrého jest v vás skrze Krista Ježíše. 7 Radost zajisté máme velikou, a potěšení z lásky tvé, že střeva svatých občerstvena jsou skrze tebe, bratře. 8 Protož ačkoli mnohou smělost mám v Kristu rozkázati tobě, což by náleželo, 9 Však pro lásku raději prosím, jsa takový, totiž Pavel starý, a nyní i vězeň Ježíše Krista. 10 Prosímť pak tebe za syna svého, kteréhož jsem zplodil v vězení svém, Onezima, 11 Kterýž byl někdy tobě neužitečný, ale nyní tobě i mně velmi užitečný, jehožť jsem odeslal. 12 Protož ty jej, totiž střeva má, přijmi. 13 Kteréhož já chtěl jsem byl při sobě zdržeti, aby mi posluhoval místo tebe v vězení pro evangelium; 14 Ale bez vědomí tvého nechtěl jsem nic učiniti, aby dobrý skutek tvůj nebyl bezděčný, ale dobrovolný. 15 Ano snad proto byl odšel na chvíli, abys jej věčného měl, 16 Již ne jako služebníka, ale více než služebníka, totiž bratra milého, zvláště mně, a čím více tobě, i podlé těla, i v Pánu. 17 Protož máš-li mne za tovaryše, přijmiž jej, jako mne. 18 Jestližeť pak v čem ublížil, aneb dlužen-liť co, to mně přičti. 19 Já Pavel psal jsem svou rukou, jáť zaplatím; ať nedím tobě, že ty i sám sebe jsi mi dlužen. 20 Tak, bratře, ať já uživu tebe v Pánu; očerstviž střeva má v Pánu. 21 Jist jsa tvým poslušenstvím, napsal jsem tobě, věda, že i více, než pravím, učiníš. 22 A mezi tím připrav mi také hospodu; neboť naději mám, že k modlitbám vašim budu vám navrácen. 23 Pozdravují tě Epafras, (spoluvězeň můj pro Krista Ježíše,) 24 Marek, Aristarchus, Démas, a Lukáš, pomocníci moji. 25 Milost Pána našeho Jezukrista s duchem vaším. Amen.