Ballady (Quis)/Hloupý Honza

Ballady Ladislav Quis
Ballada o posledním draku	Hloupý Honza	Ladislav Quis

Údaje o textu
Titulek:	Hloupý Honza
Autor:	Ladislav Quis
Zdroj:	Quis, Ladislav. Ballady. Praha: Dr. Ed. Grégr a Ed. Valečka, 1883 Online na Internet Archive
Licence:	PD old 70
Index stran

Hloupý Honza. ^[1]

Nad úvozem hradní stěna,
bláta zde až po kolena.
Honza žene k místům těm.
Ve zdi arkýř, hlásný v něm.

Honza již se přibližuje
hlásný troubu nasazuje.
Honza nedbá na bláto,
pod nohou ať cáká to.

„Honzo, kleč, bůh mluví s Tebou!“
Honza zděšen trhne sebou
a pak hrůzou rozechvěná
v kaši sklání kolena.

„Honzo, lež, bůh k Tobě volá!“
Honzovi jde hlava v kola;
však že bůh to ukládá,
v břečku lehá na záda.

„Honzo, obrať se, bůh velí!“
Honza žasne, trne celý,
bruče však se otuží,
obrátí se v kaluži.

Honza v bahno hloub se reje,
hlásný se mu s hůry směje:
„Hloupý Honzo, ha, ha, ha!
jdi teď strašit na draha.“

Honza blátem obalený
vzhůru hledí vyjevený.
Přišel táta, Honzu zdvih’.
„Nermuť se,“ děl, „pro ten smích.

Honzů takých dost v tom kraji,
kteří za hlas boží mají —
byť jím v bahno vedeni —
přece trouby velení.“

---

1. Dodatek k cyklu „Hloupý Honza“ od téhož spisovatele.