Ballady (Quis)/Švanda dudák

Ballady Ladislav Quis
Klášter doubravský	Švanda dudák	Švandovy dudy

Údaje o textu
Titulek:	Švanda dudák
Autor:	Ladislav Quis
Zdroj:	Quis, Ladislav. Ballady. Praha: Dr. Ed. Grégr a Ed. Valečka, 1883 Online na Internet Archive
Licence:	PD old 70
Index stran

Švanda dudák.

Švanda tiskne dudy k boku,
k ústům zase sklenici,
v prsou dech a vid až v oku
tratí se mu s dennicí.
„Nocí tré i dnů jsem hrál,
teď již čtvrtý konec vzal;
ani muk už, chaso mladá,
dohrál jsem a dodudal.“

U cesty bouř klátí stromkem,
po ní Švandou vratká zas.
„Aj, aj, mne-li za tím domkem,
jej-li za mnou nesl ďas?“ —
Oknem jasné světlo plá,
uvnitř chasa veselá.
„Což se asi podivíte,
když vám Švanda zadudá.“

„„Švanda, Švanda tu i dudy! —
Pojď, ty Švando, mezi nás.““ —
„Půjdu, třeba u všech všudy,
neznal dům a neznal vás!“ —
„„O to ty se nestarej,
jenom pij a jez a hrej;
zlatem my ti zaplatíme,
Švandičko, jen zadudej.““ —

„„Dbej však, nechť si prší zlato,
až by klobouk přetekl,
abys nikdy, nikdy za to
Zaplať pán bůh neřekl.““ —
„Aj, což o ta slova dbám,
jen když chmel a zlato mám;
já vám za to vaše zlato
jako Švanda zadudám.

Cupy, dupy, cvaky, cvoky,
na podlahu, na půdu:
„Jaktě živ jsem také skoky
neviděl a nebudu.
Holka lítá do stropu,
přes ni hoch zas v pochopu;
to se točí, to se bočí
v chvatu, víru, výhopu.“ —

„A to zlato! nevím ani
kam ty žluté ptáčky dám.
Zaplať vám to, drazí páni,
zaplať vám to pán bûh sám!““ —
— — — — — — — — — — —
Nedomluvil, nedořek’ —
ty tam — zlato, světlo, skřek.
Hrom a blesk, pak noc a ticho —
Švanda v mdlob se náruč smek’.

Ranní pára z řeky stoupá,
blízko již je do zoře,
s čekanu se tělo houpá,
Švanda sedí nahoře.
Kde jsi se tu, Švando, vzal!
Kam jsi, Švando, zlato dal?
Rád buď, Švando, na čekanu
že’s jen nocleh vydudal!