Bajky Lafonténovy/Nevděk lidí

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Nevděk lidí
Autor: Jean de La Fontaine
Původní titulek: L’Ingratitude et l’Injustice des hommes envers la Fortune
Zdroj: Bajky Lafonténovy. Praha: Jaroslav Pospíšil, 1875. s. 78–79.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Emil Herrmann
Licence překlad: PD old 70

Obchodníku jakémusi vše dle přání se dařilo. Lodi jeho konaly šťastné plavby po moři vzdorujíce bouřím, vírům i úskalím a písčinám; zboží jeho šlo výtečně na odbyt, a služebníci jeho byli mu věrni, bedlivi jsouce jeho prospěchu. Tak zbohatnul nad míru a peníze jen se mu hrnuly do pokladny. Bohatstvím opojen počal nádherný život, měl koně, kočáry a psy, a žil tak skvostně, že postní hostiny jeho rovnaly se hodům knížecím.

Jeden z jeho přátel vida tolik nádhery ptal se ho kdysi: „Jak jsi nabyl takového jmění?“

„Jakž jinak,“ odpověděl kupec, „nežli svým důmyslem; vším jsem povinen jen sobě a svému nadání, že v pravý čas dovedu podnikat obchody a kupovat zboží.“

Ziskem zaslepen nepřestával kupec náš pouštěti se do odvážných podniků. Však náhle štěstí se obrátilo a nic mu nešlo dle přání. Jedna loď jeho utonula v moři, druhou zajali námořní loupežníci, a zboží, které přivezla třetí, nikdo nechtěl kupovat. K tomu přišlo, že sluhové jeho podváděli jej a okrádali. Tak se stalo, že kupec ten, jenž za doby štěstí ohromné sumy vydával na své rozkoše, za nedlouho zchudnul.

Tu jej spatřil náhodou zas onen přítel, a vida jej v ošumělém šatě tázal se ho: „Jak se stalo, že jsi zchudl?“

„Toť dílo osudu,“ odpověděl kupec.

„Potěš se,“ pravil přítel; „nelíbilo-li se osudu, abys byl šťasten, buď aspoň moudrým.“

Mnohý, když se mu dobře vede, přičítá to svému vtipu a píli; jakmile ale vlastní chybou jeho se stane, že nehody jej stíhají, hned tím jest vinen osud.