Bílá nemoc/Akt třetí - Obraz první

Bílá nemoc Karel Čapek
Akt druhý - Obraz šestý	Akt třetí - Obraz první	Akt třetí - Obraz druhý

Údaje o textu
Titulek:	Akt třetí - Obraz první
Autor:	Karel Čapek
Krátký popis:	Bílá nemoc je drama K. Č. z roku 1937. Dílo varuje před nastupujícím fašismem.
Zdroj:	www.mlp.cz
Vydáno:	ČAPEK, Karel. Dramata : Loupežník : R.U.R. : Věc Makropulos : Bílá nemoc : Matka. Praha : Československý spisovatel, 1994
Licence:	PD old 70

Osoby: Maršál, Ministr propagandy,

U Maršála.

Maršál: Tedy v hlavních rysech –

Ministr propagandy: – všude se rozmáhá agitace proti válce. Zejména anglický tisk… Angličané se vždycky hrozně báli nemocí. Vláda dostala petici s mnoha milióny podpisů –

Maršál: Dobrá. Tím se sami vnitřně oslabují. Dál!

Ministr: Tentokrát se bohužel i nejvyšší kruhy angažují pro mír; dokonce i jeden královský dvůr –

Maršál: To vím.

Ministr: Její Veličenstvo má chorobnou hrůzu před bílou nemocí; zachvátilo to její tetu – Král prý připravuje výzvu ke všem vládám světa, aby obeslaly konferenci o trvalém míru –

Maršál: To by bylo nepříjemné. Nemohlo by se předem zakročit –?

Ministr: Je to už všechno příliš daleko. Prostě veřejné mínění celého světa bude zuřivě proti každé válce. To dělá ten strach před malomocenstvím, Vaše Excelence. Lidé už nechtějí politiku, chtějí jen lék, jen záchranu – Dostáváme hlášení, že už i u nás se mluví dost malomyslně – řekněme přímo protiválečně. Raději prý zdraví než nějaké vavříny –

Maršál: Zbabělci! Teď, když jsme tak připraveni – Tak příznivá situace se naskytne stěží jednou za sto let! Poslyšte, ručíte mi za to, že ta… nálada bude u nás potlačena?

Ministr: Vaše Excelence, nadlouho za to ručit nemohu. Mládež je plna nadšení a půjde za vámi do ohně; ale u starších lidí se šíří tíseň a strach –

Maršál: Já víc potřebuju ty mladé.

Ministr: Zajisté, ale ti staří jsou… hospodářsky silnější. Mimoto mají ještě pořád v rukou vedoucí místa a vyšší úřady… V případě války by to mohlo tu a tam zaskřípat. Je krajně nutno uklidnit veřejnost –

Maršál: Čím?

Ministr: Přinutit toho doktora, aby dal k dispozici svůj lék.

Maršál: Člověče, toho kdybyste dal na skřipec, je to marné. Já ho znám.

Ministr: Máme své osvědčené prostředky, jak vykonat na lidi nátlak –

Maršál: – jenže ty prostředky se obyčejně končí smrtí. Ne, děkuju; to by v našem případě neudělalo dobrý dojem.

Ministr: Pak by nezbývalo než… třeba dočasně… povolit tomu volání po míru –

Maršál: – a propást příznivou situaci. Škrtněte to.

Ministr: Nebo udeřit tak rychle, než se zformuje mírová fronta. To znamená –

Maršál: – udeřit ihned. A udeřit na nejslabší místo. Pokud jde o příčiny k vojenskému zakročení –

Ministr: – máme je připraveny už dávno. Úklady proti našemu státu, soustavné provokace a tak dále. V pravý okamžik se přihodí menší politický atentát – Pak stačí nařídit rozsáhlé zatýkání a dát pokyn tisku. Dojde k spontánním demonstracím pro válku – Ručím za vlastenecké nadšení – dokud není pozdě.

Maršál: – Děkuju vám. Věděl jsem, že se na vás mohu spolehnout. – Konečně! Bože, konečně povedu svůj národ k velikosti!

Opona