Přeskočit na obsah

Básně z roku 1865, svazek I./Most lagunový

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Most lagunový
Autor: Adolf Heyduk
Zdroj: citanka.cz
Online na Internet Archive
Licence: PD old 70

Věčně novou, věčně mladou jsi ty, krásná Venecie,
pokud Adria, ta krásná, bílé tvoje nohy myje,
pokud ono nebe jasné přátelsky se s mořem snoubí,
pokud lesklá voda lagun paláce s chrámy vroubí.

Palác, chrám, ba každý kámen, kus je slavné historie,
při pohledu na tvou krásu přepodivně srdce bije;
jak jsem tebe vykouzlil si žhavou myslí, celý, celý,
přede mnou je čarodějný sen ten skvostně zkamenělý.

Venecie, Venecie! Věčně krásná Afrodito,
v nitru srdce mne to bolí, líto mně tě, líto, líto.
Bohyně, ty věčně krásná, drahou volnost tobě vzali;
velkým mostem lagunovým k zemi tebe připoutali.

Dřív jsi byla kroužkem zlatým, s věrným mořem spojována,
nyní jsi však železnými pruhy k zemi připoutána,
po nich divý komoň jezdí, který z nozder oheň hází,
a s ním lidé, v jejichž srdce z pohledů tvých lítost vchází.