Antologie z oper/Předmluva k I. vydání

Antologie z oper
	Předmluva k I. vydání	Předmluva k II. vydání

Údaje o textu
Titulek:	Předmluva k I. vydání
Autor:	Alois Tvrdek
Zdroj:	Antologie z oper, díl 1., str. 5-6 Národní knihovna České republiky
Vydáno:	1922
Licence:	PD old 70

Již dávno pociťovala se potřeba, opatřiti výbor obsahů nejčastěji hraných zpěvoher českým inteligentům, zejména studujícím, od nichž se znalost obsahů předních oper vyžaduje, a všem těmi, kteří zajímajíce se o hudbu, nemají příležitosti, aby se pokochali v jejích krásách v »Zlatém domě nad Vltavou«, a přejí si alespoň znáti díla ta dle obsahu. — Časem operní společnost zavítává též do větších venkovských měst našich, hrajíc při vyprodaném domě některé dílo Smetanovo nebo cizí operu, těšící se právě úspěchu. Posluchači, vděční za požitek tak vzácný, bývají okouzleni hudbou, řečí to srozumitelnou všem; ale smyslu zpívaného děje většinou nechápou, nemajíce po ruce libret, jichž na venkově při podobné příležitosti nelze obdržeti vůbec. Odcházejí tudíž s chaosem v hlavě. Ani v Praze však nenedostává se horlivých a vskutku nadšených návštěvníků divadla, opatřujících si místa na posledních galeriích, kde se zatajeným dechem naslouchají kouzelným zvukům, linoucím se z orchestru a s jeviště, jež dávají jim po dvě, tři hodiny zapomínati všech trudů všedního života, činíce jim pobyt v divadle duševním svátkem. Vždyť kouzlo, jímž heroové v nekonečné veleříši tonův od věků působili čarovnými výtvory svými na mysli kráse a umění přístupné, nepozbylo podnes své síly ani dost málo, ba zdá se naopak, že pokrok ve všeobecném vzdělání způsobil v generaci nynější pochopení a zájem pro operní skladby ještě větší. Jediná okolnost vadívá nadšencům uchváceným harmonií tonův, aby duševní požitek, jehož si popřávají trpíce leckdy ujmu v jiném ohledu, byl poněkud úplnější: jasné pochopení zpívaného slova.

Těm a podobným jest především určena levná a přehledná pomůcka tato.

K obsahu oper jsou připojeny i stručné náčrty životopisův a tvorby jednotlivých skladatelů, mající sloužiti k povšechnému poučení a ocenění oněch velikánův, o nichž se studující mládež naše vůbec nedovídá — žel! — jsouc nucena příliš mnoho času, tak vzácného, věnovati studiu bitev, válek a theorií pro život zcela zbytečných, kdežto to, co ducha lidského vpravdě povznáší a zušlechťuje, neprávem se opomíjí.

Upravovatel dlouho se rozpakoval, má-li se dáti do díla tak potřebného, jež mu tanulo na mysli již od let studenstských, čekaje, že snad tak učiní kdos jiný, stojící divadlu a jeho potřebám blíže. Marně však ozývalo se i v hudebních referátech časopisů volání po takovém vademecum návštěvníkův opery.

Nemoha se tudíž nadíti, že by se jiný v dohledné době práce ujal, učinil tak posléze sám, podávaje z důvodů vyložených v této sbírce pouze obsahy zpěvoher nejčastěji hraných. Jest tu vynecháno leckteré dílo, jež přešlo přes divadelní prkna pouze jednou, dvakrát a zapadlo pak bez ohlasu.

Stala-li se v tomto ohledu bezděky křivda kterémukoli skladateli, bude odčiněna, bude-li upravovatel na ni upozorněn a dojde-li ke 2. vydání knihy, po případě v dodatcích, jež časem budou následovati. Za každý pokyn, směřující k zlepšení díla, upravovatel předem vzdává díky.

V Kolíně v září 1909.