Antologie z oper/Michail Ivanovič Glinka

Antologie z oper
Nepřemožení	Michail Ivanovič Glinka	Život za cara

Údaje o textu
Titulek:	Michail Ivanovič Glinka
Autor:	Alois Tvrdek
Zdroj:	Antologie z oper, díl 1., str. 88 Národní knihovna České republiky
Vydáno:	1922
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Michail Ivanovič Glinka

Michail Ivanovič Glinka

tvůrce ruské národní školy hudební, nar. 2. VI. 1804 v Novospasském Sěle gub. smolenské. Ve 13 letech stal se vynikajícím žákem šlechtického ústavu v Petrohradě, kdež se oddal zvláště studiu jazykův a hudby. R. 1829 odebral se na Kavkaz, hledaje posilu chatrnému zdraví svému. Bujné krásy kavkaské přírody zanechaly v něm dojem nevyhladitelný. Ani po svém návratu nepřestal jako státní úředník horlivě zabývati se hudbou. R. 1830 cestoval po Italii, načež navrátiv se do vlasti, jal se skládati nejslavnější dílo své: Žizň za carja (1836), hlásající výmluvně trojí lásku ruského člověka: k vlasti, k carovi a Bohu. Úspěch díla, jež se stalo ruskou národní operou, ba možno říci ruskou školou hudební vůbec, byl obrovský. Jím vystižen duch národní písně, vyváženy její poklady a povzneseny k výši dramatického slohu. Druhá opera Ruslan a Ludmila (1842), jejíž hudba předstihovala svou dobu, zůstala nepochopena, ačkoliv nadchla Liszta představení přítomného. Rozhořčen neúspěchem a neporozuměním, G. odebral se do Paříže a odtud do Španěl, kde napsal dvě Španělské ouvertury. Oddávaje se dalším studiím v Berlíně, zemřel tam 15. II. 1857. Dnes Ruslan jest uznáván za přední ozdobu hudební literatury ruské a Glinka za nejpřednějšího a nejnárodnějšího skladatele. Napsal též řadu skladeb jiného druhu (ouvertury, symfonie, skladby komorní, sborová díla s orchestrem, skladby klavírní a církevní a zejména tklivé písně, rázu vpravdě ruského.