Antologie z oper/Jessonda

Antologie z oper
Spohr Ludvík	Jessonda	Richard Strausz

Údaje o textu
Titulek:	Jessonda
Autor:	Alois Tvrdek
Zdroj:	Antologie z oper, díl 2., str. 210-211 Národní knihovna České republiky
Vydáno:	1922
Licence:	PD old 70

Jessonda.

Veliká opera o 3 jednáních. Slova napsal E. Gehe.

Osoby:

Jessonda, vdova po indickém rajovi... soprán.
Amazili, její sestra... soprán.
Dandau, vrchní bramín... bas.
Nadori, bramín... tenor.
Tristan d’Acunha, vojevůdce Portugalců... baryton.
Pedro Lopez, plukovník... tenor.
Dva bramíni... basy.
Dvě bajadérky... soprány.

Děj se koná na pobřeží malabarském v Goe začátkem 16. stoleti. První provozování v Kasselu r .1823.

Jednání I.

Zemřel starý raja (kníže), a sbor bramínův a bajaderek lká nad jeho smrtí. Zesnulý neuslyší již zurčení praménků, neuzří nádhery jarní, eden jest mu uzavřen, a nenalezne klidu, dokud bohorovná manželka jeho Jessonda nepospíší dobrovolně za ním, obětujíc mladý život na hranici, aby se zesnulým sdílela blaho posmrtné. Vrchní bramín Dandau ukládá nyní bramínu Nadorimu, který zřeknuv se světa a všech radostí jeho zasvětil mládí své bádání v posvátných Vedách, aby dle dávného zvyku šel oznámit mladé vdově její povinnost; poté nechť se rychle navrátí ve chrám a nedá se zviklati pohledem na krásnou ženu od konání povinností stavu kněžského, panujícího světu a udělujícího dle svého uznání lidstvu požehnání nebo kletbu. Důstojník zvěstuje pak veleknězi, že do tábora nenáviděných cizinců, dobývajících Goy již po dva měsíce, přibyl s novým mužstvem vysoký důstojník, chystající patrně útok na město. Dandau se sborem vzývá bohy o pomoc proti vetřelcům. Mezitím těší na smrt připravená Jessonda svou sestru Amazili vzpomínající se žalem, že se otec obou dívek k vůli časnému zisku přestěhoval od břehu Gangu do této země, kde dosud vládnou kruté zvyky, a provdal krásnou Jessondu za starce, jemuž, zůstala do jeho smrti pouhou sestrou. Tak zachovala věrnost a lásku první lásce své, mladému důstojníku portugalskému, před nímž otec odvezl své dcery v noci do nehostinné končiny této. Nevýslovný stesk rozhostil se jí v duši; avšak milovaného od té doby nespatřila. Amazili těší sestru, že křesťanští Portugalci nedopustí jejího obětováni. Jessonda odmítá však tuto útěchu poukazem, že smluvené příměří trvá ještě dva dny, v kteréžto době zajisté se splní hrozná sudba její. A skutečně již se blíží posel smrti, Nadori, provázený davem divoce křepčících bajaderek. Jme se vyřizovati své poselství, než jediný pohled na ustrašenou Amazili vzbuzuje v něm lásku k ženě, a když dívka mu slibuje za spásu sestřinu svrchovanou vděčnost, všecek jest proměněn a umiňuje si Jessondu zachrániti.

Jednání II.

Tábor Portugalcův. - Přibylí vojáci oslavují vojenský stav a vítají vojevůdce Tristana, který je vyzývá, aby pomstili smrt svých krajanův, usedlých dle smlouvy na pobřeží malabarském, avšak zrádně pobitých vzbouřenými domorodci. Přítel generálův, plukovník Lopez, dal připraviti slavnostní zápasy a s přátelským zájmem pozoruje, že Tristan jest stále zasmušilý. Tento svěřuje se mu, že nemůže zapomenouti své milenky, kterou spatřil po prvé na březích Gangu - její spanilý obraz ho neopustil od té chvíle ni na okamžik. Blíží se zástup žen, jimž vůdce dovolil doprovoditi k posvátnému háji indickou ženu, mající se koupelí připraviti na smrt ji čekající. Proto mužstvo se vzdálí. Jessonda 0saměvši s Amazili zdobí se růží znamenající, že nezapomněla své 1ásky, a zelení vyjadřující naději ve splynutí s miláčkem v říši duchův. Zatím umínil si Nadori v bezesné noci, že se pokusí o záchranuu Jessondinu. aby si získal vděčnosti její sestry. Ana se Jessonda koupá, vyznává své city Amazili a odhodlává se provésti záchranu pomocí Tristanovou. Ten zvěděv jméno vdovy zasvěcené smrti poznává v ní svou milenku a chce ji uhájiti proti veleknězi. Dandau svolává pomstu boha na všecky cizince a připomíná Tristanovi čestný slib jím daný, že po dva dny neporuší příměří. Jsa poután tímto závazkem, Tristan, všecek zoufalý, nechává odvléci zpěčující se Jessondu a slibuje hroznou pomstu, zemře-li milovaná.

Jednání III.

Marně Lopez těší přítele, toužícího po osvobození Jessondy, kterou zástupy vlekou na hranici. Jest blízek zoufalství, když vtom přichvátá Nadori se zprávou, že příměří, které bylo Tristanovi svaté, poručil sám Dandau, přikázav dvěma mužům, aby se přiblížili k portugalským lodím a zapálili je. Tím Tristan jest zproštěn čestného závazku svého. Protože upálení Jessondino má se státi až příštího jitra, Nadori se nabízí zavésti Tristana s vojskem do města tajnými chodbami podzemními. Vůdce určuje část vojska na oblanu lodí, druhou ke zdánlivému útoku a třetí povede sám. Bramíni svolávají pomstu nebes na cizince. Dandau svěřuje dvěma mužům úkol zapáliti lodi, a když zřícení modly věští nezdar podniku, velekněz káže, aby Jessonda byla upálena ihned na usmíření rozhněvaných bohův. Bajaderky zdobi oběť, bránící se nyní smrti, když udušená láska vzplála v ní novou silou. Přichvátavší Amazili slibuje sestře záchranu od Portugalců, zahájivších útok a vynořujících se také již ze země. Již se chystá Dandau skoliti Jessondu vlastní rukou, když vtom přichvátá Tristan a milenku zachraňuje. Ukazuje na zásluhu Nadoriho, kterému se za odměnu dostává Amazili, a sám pln štěstí objímá Jessondu. Modlářství na ostrově jest zničeno. chvála a sláva budiž vzdána Bohu křesťanskému!