Přeskočit na obsah

Amoroso/Procházka

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Procházka
Autor: Jan Červenka
Zdroj: Amoroso. Básně Jana Červenky. Praha: vlastním nákladem, 1883. s. 29–32.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Tak bílá, jako z mramoru
a k tomu rusý vlas;
při prvním sladkém hovoru
již láska byla v nás!

Ó co tu bylo šeptání
a vzdechů za večer,
tam, kde se v údol uklání
od háje cesty směr.

Po obou stranách topoly
tam do výše se pnou
a v kruhu celé údolí
je zahaleno tmou.

Zda mohlo by kde lépe být,
než v temnu aleje
když rosa padá na pažit
a stydne v krůpěje?!

Když měsíc ukryt v oblacích
jen časem vnikne sem
a v páře, bílé jako sníh,
se zachví paprskem!

Tu každý šepot, každý vzdech
vždy ohlas vyvolá,
a vůně dřímá v lupenech,
kam vzhlédneš do kola.

Tu věrná srdce pospolu
vždy tlukou hlasitě,
jak datel v dutém topolu,
jak cvrček v pažitě.

A sem, kde sítí na keře
vždy pavouk navěsí,
my chodívali v důvěře,
když den zhas’ nad lesy;

A v tenká vlákna pavučin
vždy zapletli se tak,
že ještě pak, když noci stín
se vznesl nad oblak,

Když druhý den stál v plameni
a hřál nás žárem svým, —
my chodívali spleteni
a s čelem skloněným. — — —

A přec, když opět z večera
den za skalami zhas’,
přec vedla naše důvěra —
nás v tato místa zas!