A porta inferi/Litanie k Panně Marii

A porta inferi Viktor Dyk
Vzkřiknout!	Litanie k Panně Marii	Krajina duše

Údaje o textu
Titulek:	Litanie k Panně Marii
Autor:	Viktor Dyk
Zdroj:	DYK, Viktor. A porta inferi. Praha: Grosman a Svoboda, 1897. s. 25–26. Online na Internet Archive
Licence:	PD old 70

Už před Tebou já, Panno, nepokleknu!
Před oltářem Tvým klečí mnoho padlých!
Už před Tebou já, Panno, nepokleknu!

Už nebudu Ti hymnus, Panno, pěti.
Hleď, pějí jiní! Příliš zhořk’ jsem na to.
Už nebudu Ti hymnus, Panno, pěti!

A nemohu Tě, Panno, milovati!
A nemiluju — protože jsi ženou…
Už nemohu Tě, Panno, milovati!

Víš, moje duše zhořkla zlobou příliš,
víš, příliš dusný vzduch jsem dýchal v žití.
Víš, moje duše zhořkla zlobou příliš!

A mnoho bylo těch, jež klamaly mne!
A mnoho lhaly, v mnohém byly podlé.
A mnoho bylo těch, jež klamaly mne!

Nuž, směj se, Panno, která triumfuješ!
Prohnilé davy před Tebou se válí!
Nuž, směj se, Panno, která triumfuješ!

Ty směj se, čistá, něžná, krásná, Panno,
jsem osamělý, neklaně se Tobě.
Ty směj se, čistá, něžná, krásná, Panno!

Přes příliš lží! Jsem v hloubi duše zjitřen.
A hnus a nechuť ku všemu v duši vstává!
Přes příliš lží! Jsem v hloubi duše zjitřen!

Před Tebou, Panno, dnes už nepokleknu.
Tu bídnou chátru! Triumfuj jen, měj ji,
a nech mi hrdou, čestnou osamělost!

Neb nesmím už teď, Panno, milovati!