Přeskočit na obsah

A porta inferi/Ballada o fatu vzpoury duše

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Ballada o fatu vzpoury duše
Autor: Viktor Dyk
Zdroj: DYK, Viktor. A porta inferi. Praha: Grosman a Svoboda, 1897. s. 62.
Online na Internet Archive
Licence: PD old 70

A den byl páteční, když obležen byl hrad,
jenž vypínal se věžemi až k nebi.
A den byl páteční, když obležen byl hrad,
kdo útočil naň, do příkopu pad’,
a klesl mrtev s rozraženou lebí.

A na cimbuří žert a bujný smích.
— Ty zdi jsou pevné, železné jsou brány, —
A na cimbuří žert a bujný smích,
a pusté hody v šírých nádvořích,
když útoky jsou všechny udolány.

A den byl páteční, když obležen byl hrad,
a dole vůdci k poradě se kupí.
A den byl páteční, kdy obležen byl hrad.
— Co zápas nevzal, vezme záhy hlad — !
A rozesmály divoké se tlupy…

Teď bledé stíny kráčí po hradbách.
— To vzdálená a neznámá je říše! —
Teď bledé stíny kráčí po hradbách.
Tam v posměch jejich hoduje zlý vrah,
na hradbách reci umírají tiše.