28. říjen (Dvořák)

Údaje o textu
Titulek:	28. říjen
Autor:	Xaver Dvořák
Zdroj:	Národní politika, 30. 10. 1918, s. 1 Vědecká knihovna v Olomouci
Vydáno:	1918
Licence:	PD old 70
Související na Wikidatech: 28. říjen

Z Tvé krve vzešel dnes Tvůj den
jak vychází z červánků úsvit denni,
ach, staletí muk Tvých a utrpení
jej stvořilo, Tvůj, sen,
sen lidu Tvého, svobody kdy brána
jest jemu zotvírána;
má Vlasti, budiž požehnána!

Stín noci leh’ už za Tebe
a záře se rozlévá do Tvých lánů,
Ty’s zavýskla: „V dětech Svých zase vstanu,
jich slávu zdvihnu do nebe
a jimi láskyplně zpodpírána
zas rozkvetu v jas rána.“
Má Vlasti, budiž požehnána!

Ach, v naší lásce omládneš
a do štěstí nového vše se ztopíš,
jak hluboko v srdcích’s nám, nepochopíš,
dnes v královské Své slávě též
jak dříve ve prach ušlapána,
ať s korunou či sama rána,
má Vlasti, budiž požehnána!

Dnes na Tvých ňadrech v náručí
my mužné své pláčeme slzy v plese,
až srdce Tvé radostí zachvěje se,
zas laskání se naučí
Svých dětí, rozmarných jich něhám vzdána,
jak matka celována,
má Vlasti, budiž požehnána!

Máš, chceš-li, naše životy
a za štěstí Tvoje, Tvůj úsměv matky
my k nohám Ti složíme všecky statky,
teď musíš rozkvést jenom Ty
a slávou hvězdami jak obsypána
Ty budeš v národech všech známa:
má Vlasti, Matko má, buď požehnána!