1886

Údaje o textu
Titulek:	1886
Autor:	Jan Neruda
Zdroj:	NERUDA, Jan. Sebrané spisy. Díl XII. Básnické spisy. Praha : F. Topič, 1898. s. 398–399. Národní knihovna České republiky
Vydáno:	Národní listy 12. 09. 1886
Licence:	PD old 70

Kýs přišel cizinec v náš český kraj
a rozhlédnuv se stanul udiven.
„Co to tu veselý je za mumraj —
toť věru došel jsem ve šťastný den:
zde každé oko plno bujné chutě
a po všem kraji jako na redutě!

Stožárů pyšných kolem celý les
a „sláva — sláva!“ hřmí to odevšud,
kam pohlédneš, vstříc víří hlasný ples,
zní klarinet a chlípný chechtot dud,
a housle sviští, kolovraty vrní,
že šumem klokotným až hlava brní.

Hej, příteli, jaký to máte hod?
vždyť samý fábor jste a samý květ!
snad olympickou hru váš slaví rod,
že orlem vznes’ se nade chrámem věd?
či srazili jste nepřítele k zemi,
že radost bouřnými vře peřejemi?“ —

„„Ach ne — toť pohřeb, co zde vidí pán!
Zvyk staročeský takto vede nás,
že sotva mrtvý do truhly je dán,
a sotva dozní nad ním „animas“,
my hupky ze hřbitova do hospody
na taneček a rosolečné hody.““ —

„A na čí tryznu jsem to přišel sem?“ —
„„Ach — český národ vznes se v říši duh!
však trpěl dlouho — buď mu lehká zem —““
„Jak? český národ? A co vy — probůh!?“ —
„„My synové — juchjuch! — vždyť zříš, že dbáme
a — jak jen můžem — národ pohřbíváme!““