Přeskočit na obsah

Žalmy Davidovy/Žalm 8

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Žalm 8
Autor: neznámý
Zdroj: ŠEBESTA, František. Žalmy Davidovy. Hustopeče, 1912.
Soubor:ŠEBESTA, František - Žalmy Davidovy.djvu
Licence: PD anon 70
Překlad: František Šebesta
Licence překlad: PD old 70
Index stran


\paper {paper-width = 16\cm}
\header {tagline = ##f}
\score {
\new Score \with {\remove "Bar_number_engraver"} <<
 \new Voice = "discant" \relative d' {
  \clef "treble"
  \key d \dorian
  \time 4/4
  \partial 2 d2 f g a d c4 b a c b2 a^\fermata
  d d4 d c2 e d4 a bes a g2 f^\fermata
  f e4 e d2 a' c4 c g2 bes a^\fermata
  r4 a c2 d a c a4 g f2 e \partial 2 d^\fermata
  \bar "|."
  }
  \new Lyrics \lyricsto "discant" {
O Ho -- spo -- di -- ne, Pa -- ne náš a krá -- li!
Jak dů -- stoj -- né a jak jest pl -- né chvá -- ly
Tvé jmé -- no na vší ze -- mi ši -- ro -- ké,
Tvá slá -- va jde nad ne -- be vy -- so -- ké.
  }
>>
}
\layout {indent = 0}

O Hospodine, Pane náš a králi!
Jak důstojné a jak jest plné chvály


Tvé jméno na vší zemi široké,
Tvá sláva jde nad nebe vysoké.

2. Nemluvňat ústa, ač v nich není řeči,
I outlé dítky o tvé slávě svědčí;
Ty sílu svou vždy mocně zjevuješ,
A nepřátel svých pomstě zbraňuješ.

3. Jáť obličeje svého vzhůru vznesa,
A s pozorností patře na nebesa,
Tvých prstů dílo, měsíc, hvězdy zřím,
Jež učinils a řídíš slovem svým.

4. Co pak jest člověk, v němž zlá žádost plane,
Že jsi vždy v lásce pamětliv naň, Pane?
Syn člověka co jest v své bídnosti,
Že navštěvuješ jej svou milostí?

5. Tys učinil jej anjelů jen málo
Menšího, neb se radě tvé tak zdálo;
Však obdařil’s jej slávou z milosti,
A korunovals jej ctí v hojnosti.

6. Tys nad dílem svým učinil jej pánem,
By stkvěl se slavně v království mu daném,
A pod nohy jsi mu vše podložil.
Bys Syna člověka čest rozmnožil.

7. Dobytek všechen, jenž se pase v poli,
Všech ovec stáda, potažné též voly;
Zvěř divoká, jež v lesích přebývá,
To všecko jej svým pánem nazývá.

8. Nebeské ptactvo, jež líbezně zpívá,
I všech ryb množství, což jich moře mívá,
A mořskými co chodí stezkami,
To, vše se, Pane, koří před námi.

9. O Hospodine, Pane náš a králi!
Jak důstojné i plné cti a chvály
Jest jméno tvé zde všude na zemi;
Tě budem ctít, až rtové oněmí.