Žalmy Davidovy/Žalm 6

Žalmy Davidovy František Šebesta
Žalm 5	Žalm 6	Žalm 7

Údaje o textu
Titulek:	Žalm 6
Autor:	neznámý
Zdroj:	ŠEBESTA, František. Žalmy Davidovy. Hustopeče, 1912. Soubor:ŠEBESTA, František - Žalmy Davidovy.djvu
Licence:	PD anon 70
Překlad:	František Šebesta
Licence překlad:	PD old 70
Index stran

$\paper {paper-width = 16\cm} \header {tagline = ##f} \score { \new Score \with {\remove "Bar_number_engraver"} << \new Voice = "discant" \relative d' { \clef "treble" \key e \minor \time 2/2 e2 e4 e b'2 g a b^\fermata b1 d4 b a b g2 fis^\fermata fis g4 fis g a b2^\fermata b d4 d b d c2 b^\fermata b a4 g fis g a2 b^\fermata e, a4 g fis2 fis e1^\fermata \bar "|." } \new Lyrics \lyricsto "discant" { O Pa -- ne, mi -- lost zje -- vě, V_svém ne -- tres -- ci mne hně -- vě Pro můj tak mno -- hý hřích; Ni ká -- rej v_pr -- chli -- vo -- sti Mne pro mé ne -- pra -- vo -- sti; O ne -- dej zhy -- nout v_nich. } >> } \layout {indent = 0}$

1. O Pane, milost zjevě,
V svém netresci mne hněvě
Pro můj tak mnohý hřích;
Ni kárej v prchlivosti
Mne pro mé nepravosti;
O nedej zhynout v nich.

2. Přijď ke mně v smilování,
A potěš bez meškání
Mé srdce zemdlené;
Ty jsi ten lékař pravý,
Rač navrátit mi zdraví,
Zhoj kosti potřené.

3. Má duše předěšená
Jest velmi zarmoucena
Tvých soudů přísností;
Ty pak, o Bože svatý,
Až dokavad chceš na ty
Mé patřit žalosti?

4. Již navratiž se, Pane,
V své lásce svrchované,
A vyprost duši mou;
O přispěj v zarmoucení
Mi rychle k spomožení
Pro hojnou milost svou.

5. Neb kteříž umírají,
Zdaž na tě zpomínají?
Vše v hrobě oněmí;
Zde chci ti děkovati,
Zde tebe zvyšovati
Rty, údy všechněmi.

6. Kdy dáš mi smilování?
Již ustávám v svém lkání,
Jsa sklíčen hrůzami;
Tak kvílím v noci hořce,
Že svlažuji své ložce,
A smáčím slzami.

7. O jak jest zde vše marné!
Má tvář již smutkem stárne,
I tělo churaví;
Všech nepřátel mých vinou
Mé všecky síly hynou;
Kdo pak mne uzdraví?

8. Vy, hříchu činitelé,
Již odstupte pryč cele,
Pán jest má útěcha;
Onť přede mnou vždy kráče,
Hlas mého slyše pláče,
Mne v smutku nenechá.

9. Mou modlitbu Pán slýchá,
Když duch můj k němu vzdychá,
Můj strážce nedřímá;
Pán v lásce nehynoucí
Mé všecky prosby vroucí
Vždy mile přijímá.

10. Nechť děsí, nechť se stydí,
Kdož v hříchu rozkoš vidí,
Slov Páně nedbají;
Nechť zpět jsou obráceni,
A rychle zahanbeni,
Kdož Pánem zhrdají.