Žalmy Davidovy/Žalm 16

Žalmy Davidovy František Šebesta
Žalm 15	Žalm 16	Žalm 17

Údaje o textu
Titulek:	Žalm 16
Autor:	neznámý
Zdroj:	ŠEBESTA, František. Žalmy Davidovy. Hustopeče, 1912. Soubor:ŠEBESTA, František - Žalmy Davidovy.djvu
Licence:	PD anon 70
Překlad:	František Šebesta
Licence překlad:	PD old 70
Index stran

$\paper {paper-width = 16\cm} \header {tagline = ##f} \score { \new Score \with {\remove "Bar_number_engraver"} << \new Voice = "discant" \relative c'' { \clef "treble" \key c \major \time 2/2 \repeat volta 2 { c2 b c g4 e a g f g e2^\fermata e f4 g e2 a gis4 a c d b2 \partial 2 a^\fermata } \partial 2 c g4 e a2 g c4 e d c d2 \partial 2 g,^\fermata g a4 b c2 a g4 e f e d2 c^\fermata \bar "|." } \new Lyrics \lyricsto "discant" { Svou o -- stří -- hej mne, Bo -- že, moc -- no -- stí! Neb v_sa -- mém to -- bě dou -- fám ča -- su vše -- ho. Ač do -- bro -- ta má nic ti ne -- pro -- spě -- je, Přec však mi lá -- ska tvá vždy hoj -- ně pře -- je. } \new Lyrics \lyricsto "discant" { Rciž du -- še má vždy Pá -- nu s_vdě -- čno -- stí: Tys Pa -- ne Bůh můj, ská -- la srd -- ce mé -- ho; } >> } \layout {indent = 0}$

1. Svou ostříhej mne, Bože, mocností!
Neb v samém tobě doufám času všeho.
Rciž duše má vždy Pánu s vděčností:
Tys Pane Bůh můj, skála srdce mého;
Ač dobrota má nic ti neprospěje,
Přec však mi láska tvá vždy hojně přeje.

2. Jáť svaté, kteříž na zemi zde jsou,
A znamenité sobě oblibuji;
Kdož k cizím bohům spějí myslí svou,
Tiť bolesti své jen vždy rozmnožují;
Jáť oběti jich nechci zachutnati,
Ni ve rty své kdy jména jejich bráti.

3. Hospodin jest můj kalich radosti,
Pán jest můj poklad, částa dílu mého;
Jáť, Pane, tvou se těším milostí,
Ty zdržuješ sám los můj času všeho;
Můj provazec mi padnul v živých zemi,
A dědictví díl vzácný dostal se mi.

☞4. Ját Pánu čest i chválu vroucí vzdám,
I v noci mne má ledví vyučují;
Onť mi vždy radí, jak choditi mám,
Jáť Pána před tvář vždy si představuji.
A kdyžť on stále mi jest po pravici,
Pak nepohnu se ani ve vichřici.

5. Tou příčinou se srdce veselí,
I moje sláva plesá v nadšenosti;
An též stan mého těla zetlelý
Vždy přebývati bude v bezpečnosti;
Neb nenecháš mé duše v ponížení,
Ni uzří svatý tvůj kdy porušení.

6. Ty oznámíš mi cestu života,
A před tváří tvou hojnou veselostí
Tvá nasytí mne, Pane, dobrota,
Bych utěšení zdejší po žalosti
Měl dokonalé tobě po pravici,
A slávy došel věčně trvající.